Exekuce za ne-jízdu načerno

Dvacet let po revoluci rozsudek podle principu kolektivní viny. Soud nebral v úvahu důkaz, který si sám vyžádal. Další kupčení s údaji z policejních databází?

Že je můj dům blokován exekutorem jsem se dozvěděl úplnou náhodou od potenciálního kupce, když jsem ho nabízel k prodeji. Pátráním přes katastr jsem se dostal k zaprášenému soudnímu spisu, který mi vše objasnil. Někdy v roce 1997 mne prý při jízdě načerno chytil revizor. Těsně před koncem desetileté promlčecí lhůty předal dopravní podnik případ soudu, který mi nařídil zaplatit. Protože jsem nereagoval, dostal práci exekutor. Matně jsem si vybavil, že mi snad kdysi došel z dopravního podniku dopis s výzvou, na ten jsem však odpověděl, že mi byly ukradeny doklady, at si to ověří na policii. Uvedeným spojem jsem nikdy nejezdil. Byla to pravda.

Zajímavé nebylo ani tak to, že si na mne vzpomněli po více, než 10 letech, ale také to, že jsem vůbec nic nevěděl. Na lístku z přepravní kontroly nebyl můj podpis, ale nějaký klikyhák. Ani podpis na poštovní doručence od soudu nebyl můj. Ihned jsem soud informoval. Požádali mne, ať si opatřím grafologický posudek, který pravost mého podpisu na poštovní doručence posoudí. To jsem udělal. Posudek soudního znalce mi dával jednoznačně za pravdu. Pokud jsem soudní obsílku nepřevzal, neproběhlo soudní jednání řádně a nařízení exekuce nemohlo být platné. Soud exekuci sice nezastavil, ale poslal mou záležitost na krajský soud. Všechny trumfy byly nyní na mojí straně. Zatelefonoval jsem advokátovi dopravního podniku a vyzval ho ke stažení žaloby, abychom si ušetřili čas a peníze. Pochlubil jsem se mu znaleckým posudkem. Velmi mne překvapilo, když žalobu stáhnout nechtěl.
U soudu to byla noční můra. Napřed mne soudkyně doslova seřvala, co jí to tam strkám. Říkám, že je to posudek soudního znalce z oboru grafologie, který si sám soud vyžádal. "A kdo to je ten znalec? To je nějaký věštec z křišťálové koule?"  Pak mne poučila, že právník, který mi radil, byl asi kamarád od lopaty. Po celou dobu se mnou mluvila s nepřehlédnutelným despektem. Byl jsem odsouzený předem. Když jsem namítl, že mi tehdy ukradli doklady, chtěla, abych to prokázal. To jsem po dvanácti letech mohl jen těžko. Ještě jsem řekl, že ani podpis na lístku z přepravní kontroly není můj, a že podle grafologa vypadá, jako práce samotného revizora. Opět jsem byl poučen, že je normální, že se revizorovi podepisuje každý levou rukou. Soudkyně před vynesením rozsudku nás soudkyně vyhnala na chodbu. Tam mne advokát dopravního podniku přátelsky politoval a řekl mi, že i když mám možná pravdu, tak to, že mu ukradli doklady, tvrdí bohužel každý a soudy jsou na to zvyklé. A znalecký posudek nikoho nezajímá. Po návratu do soudní síně jsme se dozvěděli, že se jednání odročuje, protože si soud chce opatřit čísla občanských průkazů, jejichž ztrátu jsem kdy hlásil.
Po čase úřady odpověděly. Žádné z čísel mých ztracených občanských průkazů se ale neshodovalo s číslem na zápise o přepravní kontrole. Jak by mohlo. Bylo tam totiž napsáno číslo řidičského průkazu. Ale to už nikoho nezajímalo. Soud rozhodl, že je exekuce platná a já musel z původních 205 Kč zaplatit asi 16 tisíc.
Dnes vím, že jsem byl odsouzen na základě kolektivní vinny. Jen proto, že hodně lidí jezdí na černo, tvrdí, že mu ukradli doklady a podepisuje se revizorům levou rukou. Moje jméno, adresu a číslo řidičáku si jistě není problém opatřit. Když jsem měl autonehodu, telefonovalo mi do několika minut hned pár odtahových služeb a nabízelo pomoc plně hrazenou pojišťovnou. S nikým jiným, než s policií jsem o tom nemluvil. Není žádným tajemstvím, že je policie děravá a s údaji se kšeftuje i tam. Možná existuje revizor, který provádí přepravní kontrolu doma, u psacího stolu. Nemusí se trmácet a handrkovat s pasažéry. Udělat z několika stokorun pár tisícovek je velké pokušení. Stačí se rozdělit s policajtem, soudcem a exekutorem. Jsou to sice jen spekulace, faktem ale je, že exekuce běží, jako dobře namazaný stroj. Pravda se v jednotlivých případech nehledá a právo na spravedlivý proces jde často stranou. Prvořadé jsou peníze. Nakonec můžu být rád, že jsem se to náhodou dozvěděl a nepřišel o dům :-)
P.S.
Několik lidí mne varovalo, abych nedělal problémy a zaplatil hned. Kdybych je poslechl, mohlo to být míň. Jenže mně šlo o princip. Proč bych platil za něco, co jsem neudělal!? Jsem paličák. Šel bych do toho znova. Jak začnete kvůli vlastnímu pohodlí ustupovat grázlům, začnete časem utíkat sami před sebou.

Zajímavé nebylo ani tak to, že si na mne vzpomněli po více, než 10 letech, ale také to, že jsem vůbec nic nevěděl. Na lístku z přepravní kontroly nebyl můj podpis, ale nějaký klikyhák. Ani podpis na poštovní doručence od soudu nebyl můj. Ihned jsem soud informoval. Požádali mne, ať si opatřím grafologický posudek, který pravost mého podpisu na poštovní doručence posoudí. To jsem udělal. Posudek soudního znalce mi dával jednoznačně za pravdu. Pokud jsem soudní obsílku nepřevzal, neproběhlo soudní jednání řádně a nařízení exekuce nemohlo být platné. Soud exekuci sice nezastavil, ale poslal mou záležitost na krajský soud. Všechny trumfy byly nyní na mojí straně. Zatelefonoval jsem advokátovi dopravního podniku a vyzval ho ke stažení žaloby, abychom si ušetřili čas a peníze. Pochlubil jsem se mu znaleckým posudkem. Velmi mne překvapilo, když žalobu stáhnout nechtěl.

U soudu to byla noční můra. Napřed mne soudkyně doslova seřvala, co jí to tam strkám. Říkám, že je to posudek soudního znalce z oboru grafologie, který si sám soud vyžádal. "A kdo to je ten znalec? To je nějaký věštec z křišťálové koule?"  Pak mne poučila, že právník, který mi radil, byl asi kamarád od lopaty. Po celou dobu se mnou mluvila s nepřehlédnutelným despektem. Byl jsem odsouzený předem. Když jsem namítl, že mi tehdy ukradli doklady, chtěla, abych to prokázal. To jsem po dvanácti letech mohl jen těžko. Ještě jsem řekl, že ani podpis na lístku z přepravní kontroly není můj, a že podle grafologa vypadá, jako práce samotného revizora. Opět jsem byl poučen, že je normální, že se revizorovi podepisuje každý levou rukou. Před vynesením rozsudku nás soudkyně vyhnala na chodbu. Tam mne advokát dopravního podniku přátelsky politoval a řekl mi, že i když mám možná pravdu, tak to, že mu ukradli doklady, tvrdí bohužel každý a soudy jsou na to zvyklé. Dodal, že budu zřejmě potrestán za to, že jsem si doklady nehlídal! A znalecký posudek nikoho nezajímá. Po návratu do soudní síně jsme se dozvěděli, že se jednání odročuje, protože si soud chce opatřit čísla občanských průkazů, jejichž ztrátu jsem kdy hlásil.

Po čase úřady odpověděly. Žádné z čísel mých ztracených občanských průkazů se ale neshodovalo s číslem na zápise o přepravní kontrole. Jak by mohlo. Bylo tam totiž napsáno číslo řidičského průkazu. Ale to už nikoho nezajímalo. Soud rozhodl, že je exekuce platná a já musel z původních 205 Kč zaplatit asi 16 tisíc.

Dnes vím, že jsem byl odsouzen na základě kolektivní vinny. Jen proto, že hodně lidí jezdí na černo, tvrdí, že mu ukradli doklady a podepisuje se revizorům levou rukou. Moje jméno, adresu a číslo řidičáku si jistě není problém opatřit. Když jsem měl autonehodu, telefonovalo mi do několika minut hned pár odtahových služeb a nabízelo pomoc plně hrazenou pojišťovnou. S nikým jiným, než s policií jsem o tom nemluvil. Není žádným tajemstvím, že je policie děravá a s údaji se kšeftuje i tam. Možná existuje revizor, který provádí přepravní kontrolu doma, u psacího stolu. Nemusí se trmácet a handrkovat s pasažéry. Udělat z několika stokorun pár tisícovek je velké pokušení. Stačí se rozdělit s policajtem, soudcem a exekutorem. Jsou to sice jen spekulace, faktem ale je, že exekuce běží, jako dobře namazaný stroj. Pravda se v jednotlivých případech nehledá a právo na spravedlivý proces jde často stranou. Prvořadé jsou peníze. Nakonec můžu být rád, že jsem se to náhodou dozvěděl a nepřišel o dům :-)

P.S.

Několik lidí mne varovalo, abych nedělal problémy a zaplatil hned. Kdybych je poslechl, mohlo to být míň. Jenže mně šlo o princip. Proč bych platil za něco, co jsem neudělal!? Jsem paličák. Šel bych do toho znova. Jak začnete kvůli vlastnímu pohodlí ustupovat grázlům, začnete časem utíkat sami před sebou.