Poslední dobou je to snad nejčastější otázka, kterou dostávám. Asi je to podobné i u vás. A odpověď je tak jednoduchá.
Volby se nám opakují se stále větší intenzitou. Možná mi to jen s přibývajícími léty připadá, ale každou chvíli mi někdo hází do schránky letáček s informací, že je někdo nejlepší. Že má řešení na všechny mé starosti, že mne zachrání.
Potřebuje k tomu ale můj hlas. Najednou si připadám takový důležitější. Ten člověk mne potřebuje. A je ochotný pro mne udělat první poslední.
Jistě, nejsem tak naivní, ani ješitný, že bych v tomto bludu zůstal nějak dlouho a tak si jen pobaveně přečtu letáček (někdy velmi povrchně) a pak ho vrhnu do modrého kontejneru, společně s ostatním papírovým odpadem (pokud se do kontejneru ještě něco vejde, protože ho vyváží nepravidelně, někdy po několika upozorněních).
No jo, ale koho volit? Letos jsem se rozhodl, že budu zaškrtávat pouze jednotlivé konkrétní kandidáty. A jen ty, které znám osobně. Možná na ně nemám číslo, ale občas se potkáváme na sociálních sítích, i v reálu, na ulici. Těm dám šanci a svoji důvěru. Přenesu na ně odpovědnost a pak se jich budu ptát, co dělají ve prospěch svých občanů. I v případě jejich nezvolení.To je totiž základ. Znát ty, kterým dávám svoji důvěru, svůj hlas.
Prakticky všechny politické strany i hnutí mají nějaký ten škraloup. Nějakou tu černou ovečku, které se nechtějí zbavit, protože je důležitá. Proto budu dělat křížky u spousty konkrétních lidí, které (alespoň trochu) znám.
A co vy? Že nikoho z těch, co jsou uvedeni na volebních plachtách neznáte? To je ale jen váš problém, že se nestaráte. Pak se nedivte, kdo rozhoduje o vašich penězích, o kvalitě vašeho života a budoucnosti.
