Dobrý den, už jsme po splatnosti, můžete se na to prosím podívat? Děkuji. Tuhle větu už bych si mohl nakopírovat do zásoby. Kam se poděla slušnost, pořádek a dodržování dohod?
Odpracujete to, na čem jste se domluvili, předáte fakturu a pak čekáte, že nejpozději poslední den splatnosti přijdou peníze. A čekáte. A čekáte. A vzpomínáte na dobu, kdy po vás dotyčný něco chtěl hned, protože hořel termín. Byl samý med a sladká slovíčka, jak to bude báječné a prozářené sluncem. A vy mu vyjdete vstříc, uděláte vše, co potřebuje v rekordním času. Jen aby byl spokojený. Všechno ostatní jde stranou, rodina, přátelé, volný čas.
A teď čekáte a čekáte. Píšete, voláte, mailujete, esemeskujete, taháte za rukáv. Dožadujete se těch peněz, na kterých jste se na začátku domluvili. Uteče týden od splatnosti a pořád nic. Dva týdny. Klídek. Pracujeme na tom. Lehké komplikace, ale nic, co bychom nezvládli. Vyčkejte. Třetí týden. Mezitím musíte zaplatit úplně všechny faktury, které přišly, protože se jedná o instituce a ty se s ničím nemažou. A tak zaplatíte všechny daně, včetně dph, a to i z faktur, které nikdo nezaplatil. Takový jste idiot.
A další faktury už jsou po splatnosti a nic se neděje. Dál prosíte, aby někdo zaplatil něco, co si objednal a vy jste mu to dodali, vyrobili a zhmotnili. Jste ve stresu, který nepomáhá vůbec ničemu a dotyčný je v pohodě. Tyhle situace zvládá levou zadní, je to pro něho denní chleba. A nikdo na něho nemůže. Co na tom, že příště už pro něho dělat nebudete. On si najde někoho dalšího, kdo bude.
No, vlastně jsem chtěl jen poděkovat všem, kteří platí včas a pořádně. Ještě nedávno to bylo normální, ale dnes?
