Pijete víno? My si příležitostně dáme. Víte, že i víno může ovlivnit vaši náladu a to nejen alkoholem? Víno je totiž kouzelný nápoj, srovnatelný s harfou v hudbě.
Existují lidé, kteří víno vůbec nepijí. Opravdu. A pak jsou jiní, kteří si sklenku, dvě dají. První skupinu téměř nepotkávám. Druhá skupina se však dále štěpí. Na amatéry a znalce. Amatéři obvykle víno rozlišují pouze podle barvy. Překvapí je, že existuje kromě bílého a červeného také růžové, o oranžovém či klaretu nemluvě. Jejich oblíbené jsou vtipy na Tramín červený, který je pochopitelně bílý, byť poněkud tmavějších odstínů, než třeba Rulandské bílé.
Ve skupině amatérů rovněž nalezneme vyznavače sladkých vín. O vínech suchých prohlašují, že jsou kyselá, případně si je doslazují z cukřenky na stole. O některých sladších vínech se nezdráhají prohlásit, že se jedná o čúčo (ovocné víno pochybné kvality, obvykle prodávané v litrových lahvích, za cenu výrazně nižší, než víno z hroznů), což hostitele pramálo potěší, zejména ve chvíli, kdy podává kvalitní víno se zbytkovým cukrem přímo z hroznů.
Opusťme tedy skupinu amatérů a vrhněme se na znalce. I tam je poměrně široká škála. Lidé v této skupině již rozlišují vína podle zbytkového cukru a postupně se od sladších vín, jako je třeba Pálava, či zmiňovaný Tramín, propíjejí k vínům sušším, které mají i 0,1 gramu cukru na litr. Nakonec si najdou cestu i k Müllerovi, Sylvánskému a Veltlínu. Radují se s Neuburským a také Sauvignonem, který již dávno není jen kopřivový. A pokud vyznávají vína červená, pak sáhnou po Modrému Portugalu, Frankovce nebo Dornfelderu, který dělá báječné skvrny, pokud nejsme opatrní.
Již je jim znám rozdíl mezi víny tichými a šumivými, chápou význam pozdního sběru a různých výběrů, vína slámová a ledová nepijí po dvoudeckách, ale nadšeně se rozdělí s přáteli. Ví totiž, že v každém litru tohoto vína je obvykle čtvrt kila cukru. Vychutnávají si vína zrající v dřevěných sudech, která jsou výrazně jiná, než z nerezových tanků. Neohrnují nos nad víny stáčenými, dokud je neochutnají. Zjistili totiž, že se i v nich nacházejí velmi pitelná vína v zajímavých cenových úrovních. Je ovšem třeba zkoušet.
Znalci na vyšším stupni si již vybírají vína podle aktuální nálady a společnosti, ve které budou to které víno nachutnávat. Umí si vybrat tu správnou sklenku, poznají i různé vady vína, jako například vada korku, či sudu a další. Neopovrhují víny v lahvích se šroubovacím uzávěrem. Rádi si také přiťukávají s očima upřenýma do očí toho druhého. Nechávají se okouzlit víny komplexně. Tedy si užívají jak barvu, také vůni a samozřejmě chuť a dochuť vína. Nehltají a nepijí víno "na pražáka", tedy vyzunkout sklenici na jeden zátah, pokud je právě naplněna, byť by hrozně pospíchali. Uvědomují si totiž, kolik svědomité práce a péče každého pracovníka ve vinařství se skrývá v každé lahvi a sklence. V každém doušku.
Tedy přeji všem milovníkům dobrého vína: Na zdraví, či na život. Až budete mít tu správnou chvíli na vychutnání toho správného vína. Nechť vám přinese jen příjemné pocity a vyvolá tu kouzelnou atmosféru, kterou očekáváte. Máme na výběr mnoho odrůd. Naštěstí.
