Při každé demonstraci nebo stávce odborů, začíná v našich médiích počítání oveček. Je úsměvné, když vidíte, jak se dohadují, kolik přišlo lidí a kolik se jich účastnilo. Matematika připomínající Harryho Pottera a jeho kouzla se stala pro některé novináře koníčkem. Ostatní chtějí přesvědčit, že o nic nejde, že to je jen taškařice odborů.
Nespokojenost lidí s vládou narůstá geometrickou řadou a lidé to dávají najevo jak se dá. Stávka není demonstrace. Demonstrace je o počtu lidí na náměstích, ale stávka je o počtu lidí, kteří stávkovali. Všichni však nemusí být na náměstích. Ti co tam byli vyslaní dali najevo, co si o této vládě myslí.
Hovoří se také o tom, že lidé nejezdí demonstrovat, ale nakupovat. Nemyslím si to, ale i kdyby, tak co je špatného na tom, že po demonstraci si jde někdo něco koupit? Někteří z novinářů jdou tak daleko, že se nestydí napsat - je vidět, že lidé ještě něco v peněženkách mají, když si dovolí utrácet. Nemyslí si někteří z politiků a novinářů, že by se jim tyto peníze měly zabavit? Možná je někdo schopen, podat návrh na to, jak sebrat tyto peníze i s peněženkami. Je vidět, že některá média už jsou na tom velmi špatně a jsou schopna všeho.
Co však je vidět ze všech těchto zpravodajství a zpráv je strach. A strach vede mnohé pisatele a moderátory ke stanoviskům, které už dávno nemají nic společného s objektivitou. Mnozí by ze stávkujících a demonstrujících odborářů udělali teroristy, kteří by se měli zavřít. Nikoho nezajímá, že se většina lidí bojí stávkovat a raději zůstanou v práci, aby nepřišli o zaměstnání. Ne, že by nechtěli jít, ale většina z nich má skutečný strach.
Přesto je vidět, že se lidé naučili bránit a uvědomili si, že nejsou bezmocní. Dokázali to v senátních a komunálních volbách a mohou to zopakovat ve volbách krajských. Za tři a půl roku tu máme volby parlamentní. Roky utečou jako voda a může se stát, že strany vládní koalice za ubohé škrtání budou lidmi vyškrtány...
Petr Benda
