Proč si lidé nezaznamenávají jednání s úřady?

Blog je dostupný na níže uvedeném odkazu - webové stránce Podnikatelských odborů - a vznikl ve spolupráci PODB a advokátní kanceláře AZ LEGAL. https://www.podb.cz/clanky-texty-nazory/proc-si-lide-nezaznamenavaji-jednani-s-urady

Možná byste se raději pustili do čtení článku ptajícího se na to, proč si máte/můžete nahrávat jednání správních orgánů a jejich kontroly? Já se ptám z druhého konce a snad zde dojdu i k několika odpovědím, proč si záznamy pořizovat.

Na uvedenou otázku se já sám ptám už dlouho, ve spojitosti s neustále bující kontrolní činností státu o to více. Lze zakládat odborové hnutí, lze se účastnit a zastupovat podnikatele při jednání se správními orgány a úředníky, lze se důrazně bránit, ale je nakonec naivní představou, že v současné době tisíce a jedné kontroly, lze mít u sebe vždy třetí osobu, právního zástupce, že protokol o kontrole bude vždy odrážet do posledního slova průběh kontroly. Jediné, co jakékoliv jednání a úkon správních orgánů jasně a objektivně prokáže, je nějaký váš záznam. Písemný, zvukový, obrazový.

Při jednání s úřady, při kontrolách to lidé nedělají. Přitom to znají. Dnešní doba je opravdu dobou extrémů. Koukáte večer na zprávy, třikrát do týdne je tam zásah policistů, jenž je nahráván, často bez jakýchkoliv zábran dehonestován, soukromé osoby tam neváhají policisty sprostě urážet, někdy napadat. Záznam je pak detailně analyzován bezpečnostním expertem Andorem Šándorem, policisté se zpovídají, hovoří se o kázeňských či trestních postizích.

Když jste advokát, známí vám často volají, že jim přišlo předvolání na Policii, že tam teda půjdou, že nepodepíšou protokol, protože to přece nemusí, že si to budou natáčet, jsou strašně „našlápnutí“, vy je brzdíte. Policisté se už ani často netají, že na určitá místa neradi chodí, protože ví, že tam budou popsaným způsobem konfrontováni, nezřídka je dokonce možnost natáčení „součástí“ poučení. Lidi prostě ví. Říká se tomu právní povědomí.

To právní povědomí dnes přechází v to, že si lidé fotí „selfíčka“ z policejní stanice, když večer přeberou, ohrožují na veřejnosti sebe i okolí a Policie je tzv. „sebere“ z ulice, tak ráno jako řada jiných, včetně mě, které by toto náhodou potkalo, se nestydí a nepřejí si, aby se na vše hlavně potichu a rychle zapomnělo, ale naopak řeší jak to policistům vrátit, zda ta roztržená bunda z alkoholového pádu nepůjde řešit jako náhrada újmy za jednání policisty apod.

Aby bylo jasno, já ve své pozici jsem ten poslední, kdo by oslavoval Policii. Napadá mě sto nedostatků a každé jednání samozřejmě také není košér, to sem ale nepatří. Nutno však uzavřít, že Policie je nedílnou a stálou součástí státní moci, doslova mocenským orgánem a historicky se její role až na totalitní období veskrze nemění. Zcela zákonně operuje s řadou nástrojů, které v dnešním korektním světě jsou minimálně kontroverzní, a takové může vůči občanům odůvodněně používat.

Mění se tady ale zcela jistě role, postavení a vůbec podstata spousty správních a kontrolních orgánů. Ale ještě mi nikdo ze známých nikdy neřekl, že si jednání správního orgánu a jeho kontrolu bude natáčet. Možná právě zde leží odpověď na mou otázku. Historickou spojitostí s totalitními složkami Policie zde vznikl nějaký přístup k Policii dnešní. A co dnešní správní a kontrolní orgány? Je možné aplikovat historický přístup, kdy malé obecné a okresní úřady konaly v souladu se zásadou dobré správy a šetření práv občanů, na situaci obrovských, byrokratických a centrálních úřadů?

Věřím, že vidíte v mém textu řadu spíše řečnických otázek. Když ke mně přijde klient, vždy mu řeknu, aby si jakýkoliv úkon orgánů veřejné moci zaznamenal. Odkážu nejen na zákon a soudní praxi, které v obou případech toto právo jedině potvrzují, ale i selský rozum. Zapněte zelené tlačítko a chovejte se úplně normálně a slušně. Když to někdo jiný, kdo se účastní daného úkonu, nezkousne a chovat normálně a slušně se nebude, není to váš problém. Nahrávka pak mluví za vás a jen ve váš prospěch. A o to tady jde, ne?