Sklátí čínské mrakodrapy globální ekonomiku?

Čína aspiruje na místo hlavního civilizačního centra. Tuto pozici zatím zaujímají Spojené státy a daří se jim to na tolik suverénně, že i když je Čína nahradí, bude to jen zčásti.

buzzfeed.com

Čína se můe stát světovou ekonomickou jedničkou a podobně uspět v oblasti vědy a výzkumu. Ale stejně jako Japonsko, ani Čína nebude udávat tón pokud jde o kulturu (a čínština se proto nestane světovým jazykem). Zde je pozice Spojených států především díky tavicímu kotlíku různých ras a národností, jejichž kultury se v Americe střetávají a dávají vzniknout novým směrům, sotva otřesitelná.

Již dlouho se spekuluje o možném prasknutí „čínské bubliny“. Otázkou je, zda něco jak čínská bublina vůbec existuje. Pokud ano, nejpravděpodobnější je přehřátí cen čínských realit. Prudký pokles cen nemovitostí spustí klasickou řetězovou reakci, jejímž dalším článkem je zhoršení úvěrového portfolia čínských bank (i tak se již mluví o nezdravé rychlosti růstu úvěrů), omezení přístupu k půjčkám, pokles investic, pád cen akcií a vzestup nezaměstnanosti. Čínští politikové nejsou slepí a nebezpečí bubliny jsou si dobře vědomi. Budoucnost ukáže, zda jejich snaha o přísnější regulaci nemovitostního a bankovního sektoru riziko kolapsu snižují, či jej pouze oddalují.

Pokud budeme věřit mrakodrapovému indexu, o kterém jsem psal v článku Mrakodrapy varují: držte si od akcií distanc!, Čína si možná užívá posledního klidného roku. V Číně se totiž blíží závěr mrakodrapového šílenství. Dosud nejvyšší čínskou budovou je Šanghajské světové finanční centrum (487 m) dostavěné v roce 2008, tedy v době, kdy vypukla celosvětová ekonomická krize. Svého předchůdce tato budova přerostla o více než 100 m. V současnosti se ale v Číně staví jako o závod a žebříček nejvyšších mrakodrapů se průběžně mění. Příští rok by měla být dokončena Šanghajská věž vysoká 566 metrů. Již o rok později by ji měly překonat hned dvě budovy (597 a 588 m) v Tchien-ťinu a korunu mrakodrapovému závodu by mělo v roce 2016 se svými 606 metry nasadit wuhanské Greenland centrum. Aktuálně nejvyšší čínská budova bude v tu dobu zaujímat pouze osmé  místo. Pokud toto období přečká Čína bez fatálního ekonomického otřesu srovnatelného s pádem ceny aktiv v roce 2008, půjde o první výraznější selhání „mrakodrapového indexu“, se kterým přišel v roce 1999 analytik Andrew Lawrence. Svůj objev bral s nadhledem, nicméně následující léta mu dala za pravdu.

Osobně si myslím, že posedlost extrémně vysokými budovami slouží jako dočasný lék na komplex z toho, že věci již zdaleka nejdou tak dobře jako dříve. Potlačené ego naráží na mezi hospodářského růstu a realizuje se tedy jinak. O tom vypovídá podoba podoba budovy Lidového deníku (tedy „orgánu“) Komunistické strany Číny (viz foto). Možná si vybavíte slova filmového hrdiny Shreka, když se svým přítelem dorazí před do výše trčící hrad lorda Farquaada: „Nemyslíš, že si tím lord něco kompenzuje?“

Možný hospodářský propad může zbrzdit cestu Číny na případnou první pozici mezi světovými velmocemi. Rozhodně Čínu nezastaví. Podobnou situaci svět zažil koncem 20. let, kdy v USA propukla ekonomická krize. Amerika se přesto stala vedoucí velmocí pro následující desetiletí a krize se na ni neomezila, ale velmi rychle se rozšířila po celém světě. Amerika se na cestě ke světové hegemonii krize nezastavila a lze čekat, že podobné to bude s Čínou. Stejně tak je jisté, že kolaps Číny přinese zabrzdí celou světovou ekonomiku. Čína je druhou největší ekonomikou, významným dovozcem surovin a také držitelem amerických i evropských dluhopisů. Její poptávka tak výrazně ovlivňuje jak ceny komodit, tak výnos (nejen) amerického dluhu.

Publikováno na www.ipoint.cz