Musí být ceny zemního plynu pro domácnosti tak vysoké?

Myslím si, že nemusí. Česko i celou Evropu zasáhla na podzim 2021 energetická krize, způsobená zejména prudkým nárůstem cen zemního plynu. Dopady krize jsou inflace a vysoké náklady. Co způsobilo tuto krizi a lze jí zabránit?

V říjnu 2021 české spotřebitele nepříjemně překvapil šok. Ceny energií od dodavatelů začaly prudce růst. Někteří dodavatelé energie jako Bohemia Energy a.s. a další na tento růst cen nebyli připravení a začali předčasné vypovídat hromadně smlouvy se svými zákazníky. V roce 2021 muselo nuceně změnit dodavatele elektřiny 713.783 zákazníků a u plynu je jich 384.998.

Trh s plynem je v ČR liberalizovaný od roku 2007. Možnost svobodného výběru dodavatele plynu není, jak je vidět, samo zárukou stability cen. Velcí dodavatelé téměř současně zvýšili ceny plynu pro domácnosti, jak je vidět z následující tabulky (Zdroj: Ceníky jednotlivých společností ). Přitom právě v tabulce uvedená neregulovaná, obchodní složka ceny plynu činí zhruba 3/4 celkové ceny plynu.

Tabulka 1. Změna jednotkové ceny plynu 2021-2022 u vybraných dodavatelů

Dodavatel				Pozn.
ČEZ	1118.83	2020.31	81%
Innogy	1013.38	2174.13	115%
EON	696.98	2188.89	214%
PRE	961.95	2359.50	145%

Nabízí se otázka: Co je příčinou tak prudkého nárůstu cen zemního plynu pro domácnosti v říjnu až prosinci 2021? Na základě čísel a dat lze, podle mého názoru, vymezit několik základních příčin, z nichž uvádím tři skupiny:

1.  Enormní nárůst velkoobchodních cen plynu v Evropě v druhé polovině roku 2021. Cena je určena vztahem nabídky a poptávky po plynu v EU.  Mezi základní faktory růstu cen byla nedostatečně naplněná  kapacita zásobníků plynu po celé Evropě před zimou, nedostatek větru pro pohon alternativních větrných elektráren a očekávání chladnější zimy, společně s oživením ekonomik po Covidu. Cena plynu na burze poprvé překročila hodnotu 100 EUR za MWh 5.října 2021 a dosáhla vrcholu 180 EUR k 21.12.2021. To znamená od 1.března 2021 nárůst velkobchodní ceny plynu z 16 EUR více než desetinásobný. Zásoby plynu v Evropě se snižovaly poměrně rychle, více než 10% kapacity měsíčně. Německo má kapacitu zásobníků 225.8 TWh, Česko má 35.3TWh. Začátkem prosince byla kapacita zásobníků plynu v Evropě zaplněna jen z 64%. Rychlý nástup zimy zvýšil poptávku, zatímco zpoždění povolení plynovodu Nord Stream 2 z politických důvodů a následné nenavýšení dodávek ze strany Gazpromu způsobily tento růst cen (Zdroj: Bloomberg, Eurostat). Ceny poklesly v prosinci díky krátkodobým dodávkám zkapalněného plynu z USA. Růst cen plynu znázorňuje následující graf: TTF Gas - ceny plynu u operátora v Holandsku.

TTF Gas - vývoj ceny plynu u operátora v Holandsku v roce 2021 v EUR/MWh.

2. Energetický mix. Energetická politika EU (Green Deal), přijatá Evropskou komisí 11.12.2019 s cílem, aby byla Evropa klimaticky neutrální do roku 2050, prosazuje opatření ke změně struktury využívání energetických zdrojů v průmyslu i v domácnostech. Zejména z důvodů současného a urychleného zavírání uhelných a současně i jaderných elektráren v některých zemích, např. v Německu, při nedostatečném nahrazování těchto kapacit alternativními zdroji, jako solárními a větrnými, při výrobě elektřiny, je nutno přistupovat ke spalování zemního plynu pro výrobu elektrické energie, čímž se ještě více omezuje nabídka plynu pro domácnosti. Podíl obnovitelných zdrojů je v celé EU stále jen přes 20%. V Německu činí podíl obnovitelných zdrojů 40,9%, uhlí 27,9%, jaderná energie 11,9%. Proto je stále potřeba spalovat v elektrárnách spalovat 15,3% plynu. (Zdroj BDEW 2021). Nová německá vládní koalice plánuje zvýšit podíl obnovitelných zdrojů na 80% do roku 2030. V České republice podíl obnovitelných zdrojů podle MPO činil v roce 2020 17,30% s tempem růstu kolem 1% ročně. Podíl jednotlivých zdrojů na výrobě elektřiny v ČR je: Jaderné zdroje 33,6%, uhlí 36,7%, solární elektrárny 5%, vodní 4,5%, biomasa 3,7%. Zemní plyn stále činí 11,1% zdrojů při výrobě elektřiny v ČR. (červenec 2021, zdroj oEnergetice.cz)

3.  Nepřipravenost EU i české vlády na efektivní řešení energetické krize. Výše zmíněný vývoj cen zemního plynu zaskočil dodavatele, jejich zákazníky, regulační orgán i vládu. Prudký nárůst cen přitom má negativní ekonomické dopady. Někteří dodavatelé energií nevydrželi a ukončili svou činnost. Jejich zákazníci skončili u Dodavatelů poslední instance, s nutností hledat dodatečné zdroje financování energií. Růst nákladů na vytápění nejsou schopny unést firmy i sportovní a kulturní organizace. Růst cen se přenáší do růstu inflace, na což reaguje centrální banka zdražováním peněz v ekonomice pro všechny. Dostáváme se do negativní spirály, z které se budeme jen stěží dostávat.

Jaké tedy máme možnosti se podobné situaci v budoucnu vyhnout?

Jako občan této země očekávám, že má vláda přijme opatření, aby se krize v budoucnu nekonala, resp. její následky nebyly katastrofální. Jedná se o opatření k snížení dopadu náhlého nesouladu poptávky a nabídky na trhu s energiemi, konkrétně zemního plynu, lze definovat jako na opatření tržní a opatření mimotržní, krátkodobé a dlouhodobé. Mezi krátkodobá opatření patří finanční pomoc nízkopříjmovým domácnostem, pomoc byznysům, snížení DPH. Tato opatření neřeší příčiny, jen mohou krátkodobě, v řádu týdnů, zmírnit dopady krizí na obyvatele i podnikatelské subjekty. Ale pokud k nim rozumná vláda nepřikročí, může se stát, že si občané pomohou sami. Jako třeba, že začnou v kamnech spalovat cokoliv.

Mezi dlouhodobá opatření patří:

• Příprava a budování dostatečných skladovacích kapacit zemního plynu, jejich naplnění před zimou, zajištění dostatečných dodávek plynu. 
• Trvalé efektivní investice do obnovitelných zdrojů. Nemyslím si, že má smysl se vymezovat proti evropskému Green Dealu, protože klimatické změny jsou reálným faktem. Naopak, cestou je podpora instalování alternativních zdrojů energie v širším měřítku třeba formou cenově i konstrukčně dostupných solárních panelů či jiných zdrojů, diversifikovaných projektů realizovaných bez zbytečné byrokracie. Návratnost investic v řádu 20-30 let lidi nemotivuje. Velké projekty jako je výstavba jaderných elektráren zahájená nyní řeší možná problémy budoucích generací za 15-20 let. Ale my potřebujeme rychlá řešení. Obnovitelná energie je navíc levnější, odhaduje se cena kolem 40-60 EUR MWh. Nově budované jaderné elektrárny jsou velmi drahým zdrojem energie.
• Snížení spotřeby tepla zateplováním budov. Proti stávající praxi v ČR bychom ale měli více spoléhat na tvořivost lidí. Současná praxe třeba v rámci programů zateplování domů je taková, že je nutno si nechat samoúčelně zpracovat drahý projekt, a postupovat podle stále náročnější normy vhodné pro pasivní domy.  Ale podle mé vlastní zkušenosti se zateplením našeho domu i malé řešení finančně dostupné řešení může přinést velké úspory. K tomu je nutná podpora ze strany státu a obcí při zateplování i instalování alternativních zdrojů energie.
• Dodavatelé energií jsou málo ochotní snižovat ceny, než je zvyšovat. Jak je vidět z grafu, ceny zemního plynu již koncem roku poklesly pod 80 EUR za MWh, tedy více než na polovinu, ale v cenících hlavních hráčů na trhu s plynem v ČR se změny dolů zatím neobjevují. Trh by měl být mnohem pružnější nejen směrem nahoru, ale i směrem dolů. K možným opatřením ze strany státu tak mohou patřit i taková, která regulují subjekty volného energetického trhu a jejich chování. Asi nemusíme chodit daleko, stačí adaptovat existující opatření k regulování finančního trhu a bank, jako jsou požadavky na dostatečné kapitálové vybavení obchodníků s energiemi, vytváření finančních rezerv, požadavky na tvorbu a užití zisku těchto společností, regulace chování těchto společností na trhu, opatření omezující kartelové dohody a monopolní jednání. 

A co můžeme dělat my jako jednotlivci a občané, abychom nemuseli prožívat energetickou krizi znovu? Investovat své vlastní úsilí a peníze do zateplení, alternativních zdrojů, solárních panelů, úspor energie, tlačit dodavatele energie k solidnějšímu chování, případně je vyměnit. A požadovat po politicích, aby energetickým krizím předcházeli včasnými a dlouhodobými opatřeními.