- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
V říjnu 2021 české spotřebitele nepříjemně překvapil šok. Ceny energií od dodavatelů začaly prudce růst. Někteří dodavatelé energie jako Bohemia Energy a.s. a další na tento růst cen nebyli připravení a začali předčasné vypovídat hromadně smlouvy se svými zákazníky. V roce 2021 muselo nuceně změnit dodavatele elektřiny 713.783 zákazníků a u plynu je jich 384.998.
Trh s plynem je v ČR liberalizovaný od roku 2007. Možnost svobodného výběru dodavatele plynu není, jak je vidět, samo zárukou stability cen. Velcí dodavatelé téměř současně zvýšili ceny plynu pro domácnosti, jak je vidět z následující tabulky (Zdroj: Ceníky jednotlivých společností ). Přitom právě v tabulce uvedená neregulovaná, obchodní složka ceny plynu činí zhruba 3/4 celkové ceny plynu.
Tabulka 1. Změna jednotkové ceny plynu 2021-2022 u vybraných dodavatelů
Dodavatel | Pozn. | |||
---|---|---|---|---|
ČEZ | 1118.83 | 2020.31 | 81% | |
Innogy | 1013.38 | 2174.13 | 115% | |
EON | 696.98 | 2188.89 | 214% | |
PRE | 961.95 | 2359.50 | 145% |
Nabízí se otázka: Co je příčinou tak prudkého nárůstu cen zemního plynu pro domácnosti v říjnu až prosinci 2021? Na základě čísel a dat lze, podle mého názoru, vymezit několik základních příčin, z nichž uvádím tři skupiny:
1. Enormní nárůst velkoobchodních cen plynu v Evropě v druhé polovině roku 2021. Cena je určena vztahem nabídky a poptávky po plynu v EU. Mezi základní faktory růstu cen byla nedostatečně naplněná kapacita zásobníků plynu po celé Evropě před zimou, nedostatek větru pro pohon alternativních větrných elektráren a očekávání chladnější zimy, společně s oživením ekonomik po Covidu. Cena plynu na burze poprvé překročila hodnotu 100 EUR za MWh 5.října 2021 a dosáhla vrcholu 180 EUR k 21.12.2021. To znamená od 1.března 2021 nárůst velkobchodní ceny plynu z 16 EUR více než desetinásobný. Zásoby plynu v Evropě se snižovaly poměrně rychle, více než 10% kapacity měsíčně. Německo má kapacitu zásobníků 225.8 TWh, Česko má 35.3TWh. Začátkem prosince byla kapacita zásobníků plynu v Evropě zaplněna jen z 64%. Rychlý nástup zimy zvýšil poptávku, zatímco zpoždění povolení plynovodu Nord Stream 2 z politických důvodů a následné nenavýšení dodávek ze strany Gazpromu způsobily tento růst cen (Zdroj: Bloomberg, Eurostat). Ceny poklesly v prosinci díky krátkodobým dodávkám zkapalněného plynu z USA. Růst cen plynu znázorňuje následující graf: TTF Gas - ceny plynu u operátora v Holandsku.
TTF Gas - vývoj ceny plynu u operátora v Holandsku v roce 2021 v EUR/MWh.
2. Energetický mix. Energetická politika EU (Green Deal), přijatá Evropskou komisí 11.12.2019 s cílem, aby byla Evropa klimaticky neutrální do roku 2050, prosazuje opatření ke změně struktury využívání energetických zdrojů v průmyslu i v domácnostech. Zejména z důvodů současného a urychleného zavírání uhelných a současně i jaderných elektráren v některých zemích, např. v Německu, při nedostatečném nahrazování těchto kapacit alternativními zdroji, jako solárními a větrnými, při výrobě elektřiny, je nutno přistupovat ke spalování zemního plynu pro výrobu elektrické energie, čímž se ještě více omezuje nabídka plynu pro domácnosti. Podíl obnovitelných zdrojů je v celé EU stále jen přes 20%. V Německu činí podíl obnovitelných zdrojů 40,9%, uhlí 27,9%, jaderná energie 11,9%. Proto je stále potřeba spalovat v elektrárnách spalovat 15,3% plynu. (Zdroj BDEW 2021). Nová německá vládní koalice plánuje zvýšit podíl obnovitelných zdrojů na 80% do roku 2030. V České republice podíl obnovitelných zdrojů podle MPO činil v roce 2020 17,30% s tempem růstu kolem 1% ročně. Podíl jednotlivých zdrojů na výrobě elektřiny v ČR je: Jaderné zdroje 33,6%, uhlí 36,7%, solární elektrárny 5%, vodní 4,5%, biomasa 3,7%. Zemní plyn stále činí 11,1% zdrojů při výrobě elektřiny v ČR. (červenec 2021, zdroj oEnergetice.cz)
3. Nepřipravenost EU i české vlády na efektivní řešení energetické krize. Výše zmíněný vývoj cen zemního plynu zaskočil dodavatele, jejich zákazníky, regulační orgán i vládu. Prudký nárůst cen přitom má negativní ekonomické dopady. Někteří dodavatelé energií nevydrželi a ukončili svou činnost. Jejich zákazníci skončili u Dodavatelů poslední instance, s nutností hledat dodatečné zdroje financování energií. Růst nákladů na vytápění nejsou schopny unést firmy i sportovní a kulturní organizace. Růst cen se přenáší do růstu inflace, na což reaguje centrální banka zdražováním peněz v ekonomice pro všechny. Dostáváme se do negativní spirály, z které se budeme jen stěží dostávat.
Jaké tedy máme možnosti se podobné situaci v budoucnu vyhnout?
Jako občan této země očekávám, že má vláda přijme opatření, aby se krize v budoucnu nekonala, resp. její následky nebyly katastrofální. Jedná se o opatření k snížení dopadu náhlého nesouladu poptávky a nabídky na trhu s energiemi, konkrétně zemního plynu, lze definovat jako na opatření tržní a opatření mimotržní, krátkodobé a dlouhodobé. Mezi krátkodobá opatření patří finanční pomoc nízkopříjmovým domácnostem, pomoc byznysům, snížení DPH. Tato opatření neřeší příčiny, jen mohou krátkodobě, v řádu týdnů, zmírnit dopady krizí na obyvatele i podnikatelské subjekty. Ale pokud k nim rozumná vláda nepřikročí, může se stát, že si občané pomohou sami. Jako třeba, že začnou v kamnech spalovat cokoliv.
Mezi dlouhodobá opatření patří:
A co můžeme dělat my jako jednotlivci a občané, abychom nemuseli prožívat energetickou krizi znovu? Investovat své vlastní úsilí a peníze do zateplení, alternativních zdrojů, solárních panelů, úspor energie, tlačit dodavatele energie k solidnějšímu chování, případně je vyměnit. A požadovat po politicích, aby energetickým krizím předcházeli včasnými a dlouhodobými opatřeními.
Další články autora |
ZOLLER CZECH s.r.o.
Plzeňský kraj
nabízený plat:
50 000 - 55 000 Kč