Jak zjednodušit státní podporu energetických úspor.

Přechod od topení ruským plynem na jiné zdroje energie je náročné pro nás jak z ohledu na čas a úsilí, tak i peníze. Podpora státu by neměla být v podobě sociální dávky, ale být rychlá a proaktivní. Uvádím řešení z USA od 16.8.22.

Zima se blíží a ceny energií na burzách raketově rostou. Dostupnost plynu není zaručena. Asi jako většina samostatně myslících obyvatel České republiky pracujeme i my na změně svého energetické mixu. Od poměrně levného a snadného topení plynovým kotlem rozšiřujeme kotelnu o elektrický kotel a krbová kamna. Termíny dodávek příslušného zařízení se protahují, řemeslníci jsou zavaleni prací a ceny rostou. Vzhledem k tomu, že bydlíme ve starším rodinném domku, který prošel běžnou modernizací, jako je zateplení podkroví a výměna oken. rozhodli jsme se nákladnější řešení, jako je tepelné čerpadlo nebo fotovoltaika, odložit na dobu, kdy se budeme moci kvalifikovaněji rozhodnou, a to i s ohledem na ekonomickou návratnost investice, pohybující se v řádu od půl milionu korun.

A zde do rozhodování vstupuje otázka financování. Projekt plynofikace ČR probíhal od začátku 90 let, stál stovky mld. Kč a umožnil připojit na plyn přes 2,8 mil. zákazníků. Vybudovala se síť zahrnující 2470 km tranzitní sítě a 1180 km vnitrostátní sítě plynovodů. Rozhodnutí vlády o odpojení se od ruského plynu tuto třicet let budovanou infrastrukturu za finanční spoluúčasti a úsilí občanů, obcí a měst i státu z čistě ekonomického pohledu, když odhlédneme od politické stránky věci, znehodnocuje. Vláda by se tedy měla aktivně finančně podílet na podpoře řešení náhrady topení zemním plynem z důvodů svého politického rozhodnutí  a to za jiné zdroje.

V současnosti existuje v rámci státního programu Nová zelení úsporám, který běží od roku 2014, možnost žádat o dotaci na zateplení, výměny oken a dveří, solární termické a fotovoltaické systémy, výměny tepelných systémů za tepelná čerpadla, kotle na biomasu a další. Podmínkou je zpracování žádosti a projektu. Program má své nedostatky, které řadu zájemců odrazuje. Nevztahuje se třeba na náhradu plynových kotlů, zpracování projektů nemusí být vždy nezbytné a navyšuje náklady zájemce, je administrativně náročné. Projekt si musí investor předfinancovat předem z vlastních zdrojů a čekat několik měsíců, zda dotaci obdrží. Kapacity dodavatelů jsou naplněny a dodávky se zpožďují.

Nabízí se tedy otázka, jestli se proces státní podporu energetických úspor nedá vymyslet trochu jinak, racionálněji. Jako inspiraci bych zde uvedl poznatky z bohaté podpory americké vlády energetickým úsporám, zejména co se týče rychlosti a jednoduché formy poskytování podpory.  Doposud měli zájemci o energetické úspory v USA možnost čerpat buď tzv. daňový kredit (částka snižující výslednou daň z příjmu), a to do výše 500 USD celoživotně, a to na zateplení, okna, dveře, střechu, výměnu kotle. Přijetím nového zákona "Inflation Reduction Act" z 16.8.2022 byly tyto částky na energetické úspory navýšeny na 30% kvalifikovaných položek, do celkového limitu na poplatníka 1200 USD ročně. 

Štědře se také podporuje daňovým kreditem výroba vlastní energie větrné, solární, geotermické, a to až do výše 30% celkových nákladů. Způsobilost žadatele ověřuje finanční úřad tak, že výrobce přidělí výrobku specifické daňové identifikační číslo, které se uvede přímo v daňovém přiznání.

Výměna spotřebičů, jako jsou energeticky úsporná kamna a kotle, tepelná čerpadla, se podporuje přímou dotací, na níž mají nárok domácnosti, jejichž daňový příjem nepřesáhne 150% průměrných příjmů v dané municipalitě. Třeba na tepelná čerpadla může žadatel dostat přímou dotaci až 8000 USD.

Nabízí se tedy námět k zamyšlení, zda nelze energetické změny podporovat i u nás účinněji, cíleněji a adresněji, třeba v závislosti na daňových odvodech žadatele o dotaci a místních municipálních podmínkách.