Uvolnění opatření s šíření koronaviru se dělá v době, kdy propad ekonomiky vyvolává tlak na lídry učinit rozhodnutí, které je kompromisem mezi ochranou zdraví a otevřením podnikání. Modely, sloužící jako podklad, jsou nepřesné.
Ještě v únoru letošního roku jsme si žili spokojeně ve své české kotlině, s představou, že naše prosperita je garantovaná a blahobyt zaručený. V řadě ekonomických ukazatelů jsme se presentovali jako premianti EU, jako je třeba nízká míra nezaměstnanosti. Zprávy z Číny o výskytu divné nemoci jsme brali tak, že se nás netýkají. A když, tak jsme o ní mluvili jako o verzi chřipky. A pak začátkem března se začali vracet lyžaři z Itálie v počtu 15 000 individuálně a 15 000 s cestovními kancelářemi jen v jednom týdnu. A záhy byla tato neznámá nemoc označená jako COVID-19 mezi námi. První reakcí byl strach z neznámého.První 3 nakažené jsme zaznamenali 2.3.2020, první 3 úmrtí 16.3.2020.Zprávy na nás začaly chrlit obrázky z blízkých Evropských zemí, nejdříve Itálie, pak Španělska, Francie, velké Británie, často tak sugestivní, jako kolony vojenských vozidel vezoucích rakve. To začalo způsobovat paniku, beznaděj, ale i snahu soutěžit o co nejlepších čísla a nejplošší křivku. Dne 12.3.vyhlásila vláda nouzový stav doprovázený silnými omezeními volného pohybu, cestování, sdružování. Ekonomické aktivity se tím omezily či zastavily. ocitli jsme se skoro ze dne na den v jiném světě.
Začínáme si uvědomovat, že omezení ekonomických aktivit není jen dočasné, že bychom jen protrpěli dva až čtyři týdny karantény, a pak jedeme dál. Proti sobě stojí zdraví lidí a ekonomické zájmy. Epidemiologické modely, na základě kterých se lídři rozhodují, trpí nedostatkem reálných dat. Vznikají otázky, jak spolehlivé údaje o skutečném šíření infekce dává současná rychlost testování a testovaný vzorek. Největší podíl testovaných osob má Island, k 15.4 je to 108,925 na tisíc obyvatel, tedy 10,89%. Česká republika má k stejnému datu 1,37% testovaných (Zdroj Our World in Data, tabulky a grafy autor). Získaná data lze transformovat do tabulky uspořádané dle nejvíce testujících zemí. Následné grafy nám ukazují očekávané rozšíření nemoci COVID-19 i odhady úmrtí na milion obyvatel.
Vzhledem k nespolehlivosti epidemiologickým modelů je tedy nutno přistupovat k rozvolnění karantény opatrně, v iteracích, s možností se vracet o několik kroků zpět. Sledoval jsem včerejší tiskovou konferenci presidenta USA Donalda Trumpa a jeho týmu. Plán je postupovat ve třech etapách, individuálně v každém státě, a postup je "data driven", nikoliv "date driven". V tom spočívá rozdíl proti české cestě. Neměli bychom podléhat nervozitě z ekonomického propadu a volání lobbystických skupin po rychlém otevření restaurací, holičství a jiných služeb. Stát by měl mít vlastní priority, jako zajištění dostatku potravin, uvolnění zdravotní péče i pro ne-COVID pacienty, energetika, výroba, zpracovatelský průmysl. A "otevírání" by mělo být provázeno přesnými a na míru šitými metodickými pokyny, ze strany epidemiologů, jak při zachování provozu minimalizovat šíření nákazy. A otevírání podmínit rozsáhlým testováním a vyhodnocováním, kde se nacházíme. Spolehlivě nevíme, zda podíl ještě nenakažené skupiny obyvatel (susceptible v modelu SIR) není stále hodně vysoký. Pak je riziko zejména pro osoby starší 65 let stále hodně vysoké. Podle našich statistik je v této skupině úmrtnost na COVID-19 19,4%. Obnovení ekonomiky je nezbytné, ale do doby, než bude objeven lék či dále vakcína, budeme si muset zvyknout, že svět již není takový, jako byl v únoru letošního roku. Staré dobré časy jsou pryč.
