Průzkumy předpovídaly rozhodné vítězství demokratů a jejich kandidáta Joe Bidena v současných prezidentských volbách v USA, zejména kvůli “nezvládnutí” druhé vlny pandemie COVID-19. Skutečnost je jiná, výsledky voleb jsou těsné.
Americké prezidentské volby proběhly v úterý 3.11.2020. Průzkumy předpovídaly snadné vítězství demokratického kandidáta Joe Bidena. Průzkumy se však stejně jako před 4 lety pletly. Dnes je čtvrtek a výsledek není ještě znám. Stále probíhá sčítání korespondenčních hlasů v některých státech. Vzhledem k těsnému výsledku obou kandidátů přitom záleží na každém hlasu. Korespondenčně nebo předčasně hlasovalo přes 101,9 mil. Celkem se má voleb účastnit 156.mil voličů z 240 mil. oprávněných.
Presidentské volby v USA jsou poměrně komplikované, v jednotlivých státech platí rozdílná pravidla týkající se realizace předčasných a korespondenčních hlasů i toho, kdy se mohou korespondenční hlasy začít sčítat (v některých státech již během volebního dne, jinde až po uzavření volebních místností). Rozdílný proti evropským demokraciím je i systém, který má původ v pravidlech platných od roku 1787, kdy každý stát má určený počet volitelů podle lidnatosti toho kterého státu, nejméně však 3 volitele. Nejvíce má Kalifornie, a to 55. S výjimkou států Maine a Nebraska, kde jsou volitelé stanoveni v poměru výsledků voleb, platí v ostatních státech pravidlo “vítěz bere vše”. Celkem je 538 volitelů, k vítězství je nutno jich mít na své straně aspoň 270. Tento poměrně složitý a časově náročný systém voleb vede k současnému zpoždění oznámení konečných výsledků voleb a značné nervozitě na obou stranách, kdy je v tomto okamžiku potvrzeno jen 253 volitelů pro Joe Bidena a 213 pro Donalda Trumpa. Výsledky nejsou dosud sečteny v 7 státech.
Tato situace je nejasná proto, že se jedná o tzv. “swing states” (“hraniční státy”], kde bývají a jsou rozdíly mezi hlasy pro republikány a demokraty malé. Třeba ve státě Nevada s 6 voliteli vede při asi 86% započtených hlasech Joe Biden nad Donaldem Trumpem o 7 647 hlasů. V Georgii (16 volitelů), kde je spočteno přes 96% hlasů, vede D.Trump nad J.Bidenem v poměru 49,6% ku 49,2%. Na druhé straně ve státech na západním a východním pobřeží, které vždy byly “demokratické”, je poměr mezi oběma kandidáty velmi výrazný. Třeba v Kalifornii (55 volitelů) zvítězil demokratický kandidát v poměru 65,3% / 32,9%, v Illinois (20 volitelů) 55,2% / 42,9%, New York (29 volitelů) 58,3% / 40,4%. Naopak republikánský kandidát zvítězil přesvědčivě například v Texasu (38 volitelů) 52,2% / 46,3%, v Tennessee (11) 60,6% / 37,4%, v Wyomingu (3) 69,9% / 26,6.%, a v jiných státech ve střední části USA.
Těsné výsledky voleb nebyly v minulosti tak velkým problémem. Názorové rozdíly mezi republikány a demokraty nebyly nikdy tak výrazné, voličská základna tak polarizovaná. Voliči demokratů si kladou otázku “O co jim jde?”. Nesouhlas s Donaldem Trumpem se projevuje i nesouhlasem voličů demokratické strany s postoji a preferencemi voličů Donalda Trumpa. A stejně je o i naopak. Průzkumy jsou proto zavádějící, protože voliči nechtějí mluvit o tom, koho budou ve skutečnosti volit. V rodinách nebo mezi přáteli, kde byla normální tolerance politických preferencí, nyní nastávají spory, zda je kdo voličem D.Trumpa či nikoliv.
Vysvětlení této politické polarizace v USA nelze zjednodušovat. Částečně spočívá v tradičních rozdílech v politice tradičních republikánů a demokratů, jako je výše zdanění jednotlivců a korporací, výše státních výdajů a zadlužení, názor na přerušení těhotenství.
K tomu však zde přistupuje naprostá rozdílnost názorů stoupenců a odpůrců současného presidenta Trumpa na jeho účinkování v Bílém domě od roku 2016. V roce 2016 byla situace zcela rozdílná. Donald Trump byl člověk “zvenku”, stylizoval se jako úspěšný podnikatel, který není nikomu zavázán. Na druhé straně Hillary Clinton byla dlouhou dobu součástí americké politiky. Není divu, že se proti ní vymezovali i někteří voliči demokratů.
Donald Trump před svým zvolením v roce 2016 slíbil řadu věcí, jako: Největší tvorbu pracovních míst v historii USA, obnovení “tradiční” energetiky a těžkého průmyslu, rušení emisních limitů, masivní obnovu infrastruktury, jako budování silnic, mostů, letišť, snížení daní pro jednotlivce i korporace, stavbu “zdi” s Mexikem, zrušení systému zdravotního pojištění pro dosud nepojištěné (tzv.”Obamacare”), odstoupení od smluv údajně nevýhodných pro Ameriku (NAFTA, Trans-Pacific Agreement uzavřený 2016, odstoupení 2017) - “Amerika především” (“America first”). Jak byly jednotlivé sliby splněny a s jakou úspěšností, lze dokázat fakty a čísly: Snížení daňové sazby korporací na 21%, snížení daňových sazeb jednotlivců v nejnižších pásmech o 3%, vytvoření 3,2 mil. nových pracovních míst, z toho 344 tis. ve výrobě, 2500 v hornictví, růst týdenních příjmů zaměstnanců v průměru o 1,2%, zvýšení obchodního deficitu o 13,6%, zvýšení federálního dluhu o 7,5%, nárůst emisí o 0,24%.
Mezi zastánci a odpůrci presidenta Donalda Trumpa jde o to, že tato fakta a čísla jsou zcela opačně interpretována a vykládána podle politické příslušnosti, a to i z hlediska jejich dopadů na běžný život jednotlivých občanů Spojených států. Rozdílně je chápán i styl vládnutí Donalda Trumpa, styl, který ruší zavedené normy. To vede k politické polarizaci voličů podle toho, zda jde o městské či venkovské obyvatele, podle typu jejich hospodářské aktivity, profese, vzdělání, pohlaví, rasové příslušnosti. Navenek se to projevuje i geografickou polarizací na “červené” (republikánské) a “modré” (demokratické) státy, okresy a oblasti.
Současná situace v USA je produktem nedůvěry části společnosti v tradiční politické instituce, stát, velké korporace, media. Cesta k překonání rozdělení společnosti je překonání této nedůvěry. To platí nejen v USA.
