Přičichnout si k vůni levandule. A připomenout si ji v čerstvě vypraných peřinách. Utrhnout si jahodu na zahrádce a vychutnat si ji. Hezky po každém soustu. Po malých kouscích.
Nezhltnout ji celou naráz. Cítit to osvěžení a šťavnatou chuť na jazyku. A připomenout si tu chuť v zimě, když je zahrada zasypaná sněhem a nabírá sílu na jaro. Nadechnout se zhluboka v lese a cítit tu svěžest v každém kousku těla. Mít ten svěží vánek v srdci. A připomenout si ho vždy, když je zrovna bezvětří.
Vychutnat si život
Bez křivd. Bez minulých vzlyků
Se sílou a jiskrou v oku
Vychutnat si život
V realitě. I v životě snů, které nemají logiku
V horkém i mrazivém dotyku
Vychutnat si život
V jeho přítomnosti. V síle okamžiku
S láskou stále po svém boku
Vychutnat si život
Krok po kroku
Den po dni. Rok po roku
Vychutnat si život. Životem s chutí jít. Umět v něm číst, tak jak umíme číst v receptech na naše oblíbená jídla. Umět je sníst s chutí a radovat se, když se podaří. A pokud ne? V opakování je síla. Věřit v sílu cviku. Věřit si. Málokdo umí uvařit svíčkovou napoprvé. Já, například, ji stále neumím, a že jsem se opravdu snažila. Nejde to nějak. Ale i přesto vím, že to ze mě nedělá špatnou kuchařku.
A tak jsem ji přestala jíst.
Vím už, že život není jen o dokonalé svíčkové, objevila jsem daleko zajímavější chutě, ale přesto, nedá mi to, máte někdo recept, jak uvařit svíčkovou aniž by se něco podělalo?
