Říjnová romance

Přes lávku. Nad vodou. Jdu. V barevné aleji. Kde vůně mluví mi do řeči. Kde po horkém létě mi slunce ještě neřeklo sbohem. Kde barvy přikrývají vyprahlé kameny ve vodě. Tam, kde začíná říjnová romance.

...

Videla jsem břízu. Vlastně několik.

S kmenem tak tenkým, jako mé zápěstí.

Houpaly se s větrem. Povídaly si o štěstí.

Než jedna se tam, kde dřív se houpala.

Zlomila.

Ve větru. 

Kdyby tak měla víc času.

Snad byla by silnější.

Nezlomila by se.

...

Videla jsem břízu. Bílou jak sníh.

Tenkou jak led.

Led, do kterého se propneš.

Když v zimě neudrží tě to její tenké zápěstí.  

Tam, kde mě dřív držela.

Se zlomila.

V doteku.

Kdyby tak měla víc času.

Snad byla by silnější. 

Nezlomila by se.

...

Viděla jsem břízu. Pevně v zemi usazenou.

V oblacích zlomenou. 

Kdyby tak měla víc času.

Snad byla by silnější.

Pro sebe. 

Pro mě.

Pro tebe.

Pro nás.

...

Viděla jsem břízu. 

Její malé zelené lístky, šeptaly píseň do ticha dne.

Pak opadaly na zem. 

Kde nikdo se pro ně nanadchne. 

Kdyby tak měla víc času.

Snad byla by jasnější.

...

Vidím břízu.

Nahá, tady stojí přede mnou.

Bez listů. Zlomená.

Ale přesto královna. 

...

 

Nominujte autora do ankety Bloger roku

Autor: Jana Péťová | středa 4.10.2023 13:58 | karma článku: 17,92 | přečteno: 297x