Poezie jako vášeň

Vždycky jsem milovala poezii.  Ten pocit vzrušení.  Emocí.  Života.  Lásky.  Tu energii z veršů.  Dotyk slov.  Křehkost.  Jemnost.  Cit.  Zvučné pohlazení. 

A když jsem nevěděla proč
Vždy jsem věděla
Že básně
Jsou jako my
Jako lidé
Houpajíc se na vlnách
V rytmu
Veršů života
Zrozené
Z písmen, ze slov
Z pohlazení, z dotyku vášně
A teď - chtěla bych napsat báseň
Báseň, kterou všichni pochopí
Která pochopí svět
A jen mlčky sedím
A nenacházím slova
Je to zřejmé
Všichni jsme něco
Ale i něco víc
Jsme to, bez čeho by nebylo nic
Nejsme jeden verš
Nejsme jedna báseň
Nejsme jedna vlna
Jsme celé moře
Jsme nekonečno...