Často se říká, že ve víně je pravda. Ale také se často stává, že ve víně je méně pravdy, než si zrovna myslíte. Nebo že scénář psaný ve víně je obrovskou odchylkou od scénáře, na který se můžete spolehnout.
Že titulky se vychyluji od jazyka, kterému rozumíte. Že luštíte poznámky pod čarou neznámého autora a snažíte se v nich najít nějakou logiku a poskládat si je do svého příběhu. Dramatické postavy. Nelogické vyústění děje. Trpkost v ústech. Bolest hlavy. Hledáte postavy a formulace příběhu.
Skončilo představení
Scénář psaný ve víně
O odcházení
Bez způsobů - „po anglicku“ takzvaně
Od ženy bez příjmení
Bez souhlasu. Bez snídaně
Bolest hlavy a v ní ten cizí hlas
Stále dokola připíjí „Na zdraví! Na nás!“
Titulky zapomenuty v kocovině...
Noc se nese v opojném tichu, když náhle opilý muž bez jména vykročí do temné uličky. Nikdo nezná jeho jméno, ačkoliv toho o něm bylo dnes napsáno dost.
Město je tiché. Spí. Ale on s sebou nese hlasitý příběh napsaný ve víně. Ve sklenici vína, která je plná pravdy, ale zároveň plná lží. Která se v průběhu večera tak často měnila a připomínala pohledem přes broušené sklo jak různorodé a proměnlivé jsou odstíny mezi pravdou a lží.
Vznáší se mezi realitou a iluzí.
Bloudí sám ve stínech opuštěných budov a přidávají se k němu přízraky minulosti. Občas něco zaslechne, ale jeho mysl je zamlžená. A když se snaží zachytit slova, neustále mu unikají mezi prsty. Bolest hlavy, která duní do ticha jako nekonečný křik, mu připomíná, že on je teď jedinou skutečností.
Toulá se nocí s nejistým cílem a nejistým osudem.
Čte a luští poznámky pod čarou, hledá logiku v chaotickém sletu událostí, v dramatických postavách, které se zhmotňují v záblescích pouličního osvětlení, aby znovu zmizely ve stínech.
Titulky v jeho hlavě se míchají s jazykem, kterému rozumí pouze on sám. A stále dokola mu mezi nimi zní přípitek, ten nekonečný překlad opilosti: "Na zdraví! Na nás!" Není mu jasné, co to vlastně vše znamená. Ztratil se ve víně, ve sklenici plné pravdy a lží.
A tak opilý muž bez jména pokračuje ve svém příběhu, který se rozplývá v nočním alkoholovém oparu a nese s sebou tajemství této noci. Zanechává svůj otisk na městě. Otisk sebe mezi realitou a iluzí a stává se tak pomyslným mostem, který spojuje dva odlišné světy ve snaze překonat propast mezi nimi.
A až se město začne probouzet, jeho stopy se stanou navždy neviditelnou součástí, která odráží nejen realitu, kterou vnímáme, ale také tajemství skryté v nitru minulé noci.
