Dnešní ráno mě překvapilo. Ta studená rosa na bosé nohy mě překvapila. Není to tak dlouho, řekla bych, že to bylo snad i včera, kdy jsme seděli v trávě. Voněla létem. Vše kolem bylo tak horké na dotek. A teď? Zahřívám si studené vlahé nohy. Jednu o druhou.
Slunce slábne.
V očích má ještě svit, ale v srdci už sen.
Moje prsty na nohou prahnou po tom, abych je schovala. Nevím jestli chladem nebo studem. Až příliš moc mi důvěřovaly. A já je dnes takto nemile překvapila. Vystavila jsem je na obdiv chladu. Nečekaly to. I to se občas stává. Tak se jedna druhé dotýkala. Vyrobily si teplo. Připomněla jsem si tím, že vše, co tu bylo, je ještě až moc živé a teplé. Ještě moc velkou silou mě to horko vábí a svádí mě ta myšlenka na ně. Ale zítra vás už schovám. Slibuji.
Vše je koloběh.
Nic netrvá věčně.
Ani letošní horké léto.
Přijde. Odejde. Nechá jen vzpomínky. Vzpomínky na horko v chladu.
A tak se moje myšlenky teď prohánějí jak vítr na polích. Mají najednou tolik prostoru. Žádné obilí. Žádné překážky. Nikde nic. Jejich pole jsou prázdná. A já je nechávám chvilku volně poletovat. Lehce se ochlazovat. Zvykat si. Proleťte se mi! Vyvětrejte se! Ale zase se mi vraťte, prosím... Čekají nás těžké mlhy. Mrazivé dny... A nenechávám vás v tom příliš dlouho. Schovám si vás do tepla a vy se mi s lehkostí a volností, jako ptáci, vrátíte s teplem zase zpět. Bude to dlouhá cesta. Tam i zpět. Tak snad abyste se mi už pomalu vracely!
Vše je koloběh.
Nic netrvá věčně.
Ani letošní horké léto.
A kdy jsi mi vlastně odešlo? Včera? V neděli? Kdy přesně přišel ten den, který se o tolik zkrátil, a který mi měl začít napovídat, že jsi na cestě pryč? Nebo to šlo postupně a já si toho v té euforii, že jsi ještě tady, nevšimla?
Chci tě ještě chvíli cítit. Cítit to teplo v konečcích prstů. Na rtech. Po celém těle. V myšlenkách. Ve slovech. Chci tě ještě chvíli vidět. Vidět tě zářit. Vidět tě, jak se oblékáš do rozkvetlé louky. Jak voníš.
Teplo je láska.
A tak se snažím zachránit ty padající listy ze stromů. Jeden chytnu. Dva spadnou.
Nic netrvá věčně...
