Převlékala jsem se ze svého oblíbeného XL trička s nápisem The Big Lebowski, které pamatuje celou moji mateřskou. A nostalgicky jsem se na ně zadívala.
Koupila jsem si je totiž těsně po porodu, kdy jsem si nesla z porodnice vzpomínku v podobě 20-ti kil navíc a obří prsa, o kterých jsem vždy snila (pozn.: mluvím pouze o velikosti, ne o tom, že mně z nich další rok poteče proudem mléko a bude to příšerně bolet).
A tohle tričko bylo po těhotenském oblečení jediné, které jsem po nějakou delší dobu po porodu mohla nosit. Já naivka si totiž opravdu do porodnice nabalila svůj XS svetřík s tím, že jak porodím, nechám tam 25 kilo a šupnu do něj jako dřív. No, hle, odcházela jsem domů s podobnými proporcemi jako před porodem v těhotenských šatech.
Navíc, do teď si pamatuji, že když jsem si je kupovala, tak jsem měla na paměti jednu z filmových hlášek, že „Mozek je největší erotogenní zóna.“ Nic mi tehdy nepřišlo trefnější, jako to, že můj sexy mozek zastíní to, že mi z nevzhledné kojící podprsenky prosakuje mléko, že se hrbím, jelikož narovnat se se zašitým břichem bylo nepřijatelné a taky to, že ještě nějakou dobu budu muset překonávat otázky, ty seš zase těhotná?
Nyní se už v něm moje XS tělo a áčková prsa ztrácí, ale pořád je mám ráda.
Nese totiž nespočet vzpomínek. Vsáklo do sebe poporodní blues, hromadu potu, emocí, slz, snad všechno jídlo světa v různých konzistencích, zvratky, sople a tak dále...
Taky máte dva druhy oblečení?
1) Oblečení
2) Oblečení s citovou vazbou, které nosíte dokud se prostě nerozpadne
PS: Omlouvám se tímto tomu sympaťákovi, který v tom tričku u mě přespal. Vím, není to moc sexy, ale co si budeme... mozek je stejně největší erotogenní zóna. :-)
