Odchod úplně nahé Desdemony

Děvka. Jsem děvka a nestydím se. Jsem...a potřebuji to, jinak bych od něj musela odejít okamžitě. Nejen od něj, ale od všech.                                              

Zmáčkla ukazováčkem a prostředníčkem filtr. Silně natáhla do plic, poškrábala se na krku a zavřela oči. Ležela nahá a propocená v pachu po sexu.

Ředitel, člen představenstva, jednatel naší firmy leží vedle mě, na hodinovém hotelu. Drží v ruce černé krajkové kalhotky, které mi už nevrátí. Schová si je. Za týden, až budu stát u něj v kanceláři s hlavou plnou starostí, s hlavou na prasknutí, s hlavou k smrti unavenou, otevře šuplík, pomalinku je vytáhne, promne mezi prsty…přivoní k nim a podívá se na mě.

Popel odklepla do prázdného popelníku, hleděla bezmyšlenkově do stropu a po spáncích ji stékaly slzy. Myšlenky na manžela, jeho momentální nezaměstnanost, jeho šílenou hypotéku a jeho konzervativní sex jednou za měsíc, musela ve svém mozku vypnout. Chtěla, protože to byla jediná možnost, jak si vychutnat těch několik málo minut.   

Jeho černé hluboké oči. Široké lícní kosti. Velkou bradou s dolíčkem uprostřed. Plné rty, které zbožňuji líbat. Obrovské dlaně…tlapy, co se mě zmocní, a já se cítím, jako malá bezbranná holka. POTŘEBUJI! Promne je mezi prsty…přivoní k nim, podívá se na mě a já vím, že už neovládne chuť, že touží, že chce, že, že…

…že to nesmím dělat. Vím.

Děvka. Sama sobě odporná, ale sliby, že už to neudělám, v kapse nenosím. Nepřísahám, neslibuji, nelžu si, protože šach pat přijde. Brzy. Nemám už čím hrát. O figury mě připravily všechny manželovo milenky a černobílá políčka zejí nedýchatelnou prázdnotou. Krásný klid před bouří. Slídí, sleduje, kontroluje mě, aby se konečně postavil a ukázal přede všemi: to ona!

Típla zbytek cigarety o skleněné dno popelníku. Černé roztrhané silonky hodila do koše. Korzet, pouta a podvazky skládala, jakoby se vlastně nic nestalo. Jako, když se po rozbalení vánočních dárků skládá balicí papír na příští rok. Jako, kdyby neuklízela hotelový pokoj, ale divadelní hlediště, kde Shakespeare souložil s Desdemonou a Othello se díval. Čerstvé modřiny, pach po sexu, slané slzy poprvé nezamaskovala. Vycházela z pokoje rozcuchaná, neumytá…jako, když ho již nepotřebuje.

Jako, když konečně opouští všechny…      

 

  

Hlasujte ve finále ankety Blogera roku

Autor: Andrea Anna Peldová | pátek 23.8.2013 12:45 | karma článku: 20,79 | přečteno: 2719x