Nenapsaná

Vezmi si plášť, ať neprokřehneš zcela, a zavři oči, abys neviděla, - v takovém nečase, takovou cestou jdu.  

 

 

Ó toho bělma, jež jsem zakrvácel,
těch západů, kterým jsem slunce vracel
v krutějším západu!

 

A ona prostinká a ona nenapsaná,
ona, jež věděla, ta matka mého rána,
ne veršem, pláčem stená.

 

Mluvil jsem slovy, ztichám také jimi.
Vzala mi víru, život navrací mi.
Jsou odpuštěna.

Jiří Orten, Nenapsaná

 

 

 

 

Autor: Andrea Anna Peldová | pondělí 14.9.2015 7:12 | karma článku: 18,34 | přečteno: 499x