Zase u soudu, tentokrát v Old Bailey
– historické soudní budově poblíž katedrály svatého Pavla.
Old Bailey je mimo jiné i turistickou destinací – za vstup se neplatí, neboť je to veřejná budova, ale o to těžší je se tam dostat. Zatímco k Westminsterskému magistrátnímu soudu můžete klidně s taškou či batohem a ověšení elektronikou (prostě vám věří, že nezačnete fotit nebo si dělat zvukové záznamy), k tomu, abyste mohli proniknout na veřejné „galerie“ Old Bailey a sledovat odtud to či ono přelíčení, musíte se zbavit téměř všech světských statků. Nesmíte mít u sebe ani fotoaparát, ani mobil, ani tablet, vůbec žádnou elektroniku, a samozřejmě žádné jídlo ani pití. U vchodu není úschovna (skoro určitě především proto, aby se do Old Bailey netrousilo příliš mnoho turistů), takže je třeba se na cestu dobře připravit. I když všechno nakonec není tak, jak vyhrožují oficiální webové stránky: dočetla jsem se například, že si k soudu nesmíme brát žádné psací potřeby. Nakonec mi ale papír a tužku bez řečí povolili.
Soudní síň byla moderní, vlastně se příliš nelišila od té, kterou jsem viděla u Magistrátního soudu. Dokonce měla po straně prostor oddělený skleněnými panely, kam bylo možné přivést obžalované. My jsme tentokrát dýchali stejný vzduch, cítila jsem se o dost blíž dění v místnosti. Tři lidé pod námi měli šedoblonďaté ovčí paruky připomínající ovčí srst – nejvíc se vyjímala na mladé brýlaté Pákistánce, která pořád mluvila do mobilu.
Na „galerii“ tentokrát žádní novináři nepřišli, ale objevilo se pár příbuzných lidí, které Bulhan zranil. Z pár slov, které jsme si vyměnili ještě na chodbě, jsem vyrozuměla, že chtějí vidět toho člověka, pokoušejí se pochopit, co je ten člověk zač.
Bohužel jim to nevyšlo.
Dnešní sezení bylo opět kratičké, ještě kratší než to u Magistrátního soudu. A z „galerie“ (kterou na oficiálních stránkách přirovnávají k balkónu v divadle) jsme měli pěkný výhled na soudce, právníky a zaměstnance, ale – na obžalovaného ne. Stál (nebo seděl, to nemůžu vědět) někde dole pod námi, spolehlivě zakrytý převisem balkonu a železnou bednou, nejspíš klimatizační jednotkou.
Neviděli jsme ho, ale tentokrát skutečně promluvil.
Tohle ještě nebylo přelíčení – byla to „mention“ – tedy „zmínka“. Z pohledu laika se nedělo nic. Soud dokonce ani nerozhodl, kdy se bude konat soud. Mluvilo se jen o tom, že obžalovaný odmítá právníka. Soudce řekl, že se s tím bude muset něco dělat.
A Bulhan, bez vyzvání, začal opakovat:„I don’t trust anybody. I don’t trust anybody. I don’t trust…“ Mluvil bez cizineckého přízvuku, ale tím (nejen pro mé uši) šíleně protivným přízvukem londýnských špatných čtvrtí, přízvukem (vesměs) grázlů, kteří nevědí, jestli chtějí mluvit britsky nebo americky, anebo možná jamajsky, a ani jedno z toho jim nejde.
Takže, jak to vypadá, dnes věděl, co se děje. I když jeho neustálé opakování věty „Nikomu nevěřím, nikomu nevěřím, nikomu nevěřím“, zatímco se ho soudce snažil umlčet, o vysokém IQ opravdu nesvědčí.
Lidí obžalovaných z vraždy, kteří odmítnou obhájce, mnoho není. Zdá se, že ani Korunní soud si s tím neví rady.
A to je k dnešku všechno. Pokusím se vysledovat, kdy se Bulhan zase objeví u soudu. Podle paní, která nás na galerii uváděla a říkala nám, co všechno nesmíme, se může přelíčení konat třeba příští rok. Rychlost, s jakou se objevil u soudu poprvé – necelé tři dny po činu a nějakých dvanáct, patnáct hodin nato, co šéf protiteroristických jednotek prohlásil, že podle všeho není terorista, byla matoucí. Šlo tam jen o to, rozhodnout, jestli má být Bulhan ve vazbě a za co bude přesně souzen – a to byla bezmála formalita. Byl přistižen při činu, na který je spousta svědků včetně policistů, a málokterý člověk obviněný z vraždy vyčkává na soud na svobodě.
Musím říct, že jsem čím dál tím zvědavější, jestli bude shledán vinným, na jak dlouho bude odsouzen, a kdy. Asi to dopadne tak jako obvykle: než vůbec dojde k přelíčení, většina z nás dávno zapomene, že – a co – provedl. Bude to jen další nepříliš inteligentní a pravděpodobně paranoidní chudák ve vězení.
Doplněk: Ve středu jsem se z novin dozvěděla, že Zacharia Bulhan u úterního soudu nebyl. Nezakrýval ho balkon, na kterém jsem seděla. Objevil se tam pouze v podobě video-linku (a lidé na "galerii" neviděli na obrazovku). Soud s Bulhanem se podle zpráv bude konat 6. února. A ještě musím říct, že -- i když noviny přinesly zprávy, které se z galerie odpozorovat nedaly, přece jen se trochu spletly. Bulhan prý promluvil jen proto, aby potvrdil své jméno. O jeho opakovaných výkřicích, že nikomu nevěří, nebylo v novinách ani slovo.
Iva Pekárková
Jak se K. stal mocným čarodějem
Bylo kouzelné slunečné ráno. K. se rozhodl, že zas jednou pojede do práce na kole. A protože tohle bylo poprvé, co po zimě vytáhl bicykl, dal si na cestu do severního Londýna dvě a půl hodiny. Nechtěl dorazit pozdě.
Iva Pekárková
Véééliká láska a na noze páska. Pravdivý příběh.
Co je v tomhle příběhu páska? Téhle pásce na kotníku se anglicky říká „tag“, česky náramek a je to zařízení, které vám přimontují na nohu, když něco provedete, aby mohli
Iva Pekárková
O mezinárodní nezbytnosti profesionálních žen
Byl to malér. Jeremy, řidič soupravy londýnské nadzemní dráhy, najel s vlakem na odstavnou kolej, kde měl zůstat až do rána, a nevšiml si, že ve vagónu pořád sedí – nebo teda napůl leží – zapomenutý pasažér.
Iva Pekárková
Partyzánská Zahrádka ve Východním Penge
Zrovna zasvítilo sluníčko, a tak jsem si čekání na autobus krátila focením rozkvetlých sněženek, šafránů a narcisů, které jako zázrakem vyrašily na kousku země hned u zastávky. V tom okamžiku se ke mně přitočil chlapík
Iva Pekárková
Obejměte fobika (O strachu)
Byli dva. A zřejmě přišli nezávisle na sobě, i když teď seděli vedle sebe – vzadu, v té části kavárny, kam se mohli uchýlit lidé, které „beseda s autorem“ (mnou) nijak zvlášť nezajímala, a popíjet si tam skvělé kafe, aniž bych je
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
NATO by Rusy porazilo, Putin má jedinou naději, řekl polský ministr zahraničí
Rusko by se mělo bát Severoatlantické aliance, protože ho v případě střetu s ní čeká „nevyhnutelná...
Pokleknete a budete prosit. Generál slíbil zničit NATO do roku 2030
Velitel čečenských sil bojujících na Ukrajině a věrný obdivovatel ruského prezidenta Vladimira...
Počkej na mě! Vyprovodil tátu do války, jeho fotka otevírala peněženky
Seriál Jeho rozzářená tvář bývala za druhé světové války vystavena v každé třídě a kanadským žáčkům...
Bijec migrantů živoří. Salvini zamrzl v minulosti, spásu hledá v bájném mostu
Premium Někdejší hvězda italské krajní pravice Matteo Salvini politicky živoří. Jeho strana Liga před...
Strach z problémového nájmu? Majitelé bytů mají získat garanci za nájemníky
Premium Stát chce motivovat majitele nemovitostí k poskytování bydlení i rizikovým nájemcům. Pronajímatelé...
Dvacet let v Unii řečí čísel. Češi dominují v kaprech, letí také Erasmus
Dvě dekády po vstupu do Evropské unie je co se týče peněz Česko více než bilion korun v plusu. Z...
Prodej bytu 4+kk v centru města, Scalea, Calabrie, ITA
Scalea, Italia, Itálie
2 212 760 Kč
- Počet článků 313
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 7499x