Se zájmem čtu zprávu, že se teď, když předvolební boj rapidně nabírá na krutosti, vynořil v Plzni rafinovaný zloduch, který se snaží znemožnit ODS. Rafinovaný, to je správné slovo: obří billboardy s nápisy Dejte šanci vládě ODS! by totiž člověk dostatečně neobeznámený mohl velmi snadno považovat za skutečnou kampaň, za kterou platí ODS. Pravda, představitelé této strany na fotkách nepůsobí nijak zvlášť oduševněle – ale to samé je přece možné prohlásit o představitelích mnohých stran... a na plakátech, které si strany samy vyrobily a které jistě nemají za úkol odradit voliče. Kdyby mě zpravodajský server neinformoval, že tahle kampaň je negativní, vůbec by mě to netrklo.
Jenže právě v tom spočívá její rafinovanost! Neznámý pachatel (po kterém se intenzivně pátrá) totiž tyhle plakáty v různých velikostech lepí na lucerny, na ploty, dveře, zdi i okna soukromých domů. Nešťastní zástupci ODS teď musí čelit telefonátům rozhořčených důchodců, kteří požadují, aby jim strana očistila dveře od své kampaně, případně prošťouchla záchod ucpaný jen proto, že do něj v záchvatu spravedlivého hněvu naházeli rozškubané letáky.
Neznámý pachatel se neobtěžuje vymýšlením hanlivých hesel ani více či méně humorným komolením jmen kandidátů. Ne. Jen rafinovaně zahlcuje město nechutným množstvím plakátů a letáků "negativní" kampaně, které neobeznámený občan automaticky považuje za regulérní, "pozitivní" kampaň. Pouhým přesycením reklamou tak odradí potenciální voliče, kteří se od ODS znechuceně odvrátí a vyberou si raději nějakou jinou stranu... neznámý pachatel jim přitom ani neporadí, kterou. No slyšeli jste někdy o něčem rafinovanějším? Já ne, pokud se pamatuju.
A vážně by mě zajímalo, jak to bude fungovat.
Musím ovšem podotknout, že mně osobně už dlouho připadá, jako by převážnou většinu reklamních kampaní platil někdo, kdo chce propagovaným firmám a značkám ublížit. Jedna věc je, když vám někdo dá – pokud možno tiše – na vědomí, že máte šanci využít nějakého výrobku či služby, o jejichž existenci jste do té doby neměli tušení. Ale potkávat při každé cestě z Prahy do Brna či obráceně několik obřích orlů s rozepjatými křídly, zapíchnutých do ornice – no nevím, ve mně to tedy nevyvolá touhu zastavit na příští benzínce a zakoupit minerální vodu Mattoni, dvakrát tak drahou jako všude jinde. O mattonce vím, chutná mi a považuju ji za jednu z lepších minerálních vod dostupných v Česku. Podobné informace bych ale měla i bez orlů. A jestli něco, zauvažuju při příští návštěvě samoobsluhy, jestli mám mattonku kupovat, když jsou v ceně započtení i orli. A podobné to je s většinou výrobků.
Patřím prý mezi ta šťastná dvě až čtyři procenta lidí, na které reklamy nepůsobí. Teď se mi ale zdá, že to není tak docela pravda: působí na mě, ale negativně. Když vidím příliš mnoho reklam na nějakou značku čehokoli, pokusím se, téměř podvědomě, téhle značce vyhnout – vím, tak jako dnes už snad všichni spotřebitelé, že za reklamy platí spotřebitel. Myslím, že se tímhle způsobem začíná chovat víc a víc lidí.
Jak to vypadá, neznámý pachatel rafinované kampaně proti ODS pochopil to, co málokterá firma: v současném světě čím dál víc reklam působí negativně. A nezáleží na tom, jestli za ně platil neznámý pachatel, anebo firma, upřímně usilující o propagaci svých výrobků a služeb.
