Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

Jen Poláci a Pákistánci

Známá, která se nedávno přistěhovala do Londýna – a ne zrovna do nejlepší čtvrti –, mi vyprávěla o jedné hrůzostrašné noci v jisté rozlehlé budově, jakým se tady říká "tower blocks" a v nichž bydlí obyčejně jen lidé, kteří si lepší ubytování nemůžou dovolit. Na jednom z vyšších pater umřela muslimka a, jak bývá zvykem, její rodina pozvala příbuzné a známé, ať se s ní rozloučí, než ji druhý den pohřbí. (Muslimové věří, že tělo je třeba pohřbít co nejrychleji, nejlépe do 24 hodin.)

U mrtvé seděly plačky, jejich žalostný křik se rozléhal po domě a rušil ostatní obyvatele ze spánku. Většina z nich se s tím smířila, mnozí šli rodině kondolovat a ti ostatní zůstali zticha, zachvěli se hrůzou ze smrti a byli rádi, že tentokrát neštěstí nepostihlo je.

S výjimkou bytu, kde bydlela skupina Poláků. Snad  zedníků, kteří sem přijeli na práci, byli to samí muži. Každou chvíli jeden z nich vykoukl ze dveří, obhlédl situaci (která se neměnila), pronesl "Kurwa" nebo tak něco a dveře s bouchnutím zavřel. Kolem půlnoci je napadlo řešení: na plné koule pustili muziku – snad polský rap či co, tak hlasitě, až se celá budova otřásala a dunivý rytmus přehlušil nářek plaček. Věděli samozřejmě, že u sousedů někdo umřel, ale to přece neznamená, že je nějaká pákistánská lůza bude rušit ve spánku. Bránili se tak, jak uměli – aspoň že si to s nimi nešli vyříkat pěstí.

Tahle příhoda mi připomněla, že v posledních pěti až osmi letech v Londýně vznikla spousta čtvrtí, ve kterých podle méně vzdělaných Angličanů bydlí "jen Poláci a Pákistánci", podle vzdělanějších pak "převážně Asiati a noví přistěhovalci z Východní Evropy". K takovým místům patří Walthamstow, část Hounslow, leckterá čtvrť ve východním i jižním Londýně. Je to podivná symbióza a noví příchozí se obyčejně cítí ukřivdění, že musí žít mezi "spodinou."

Věřte tomu nebo ne, jak to tak pozoruju, zdá se mi, že tu čerství imigranti z řad Východoevropanů mají horší pověst než Indové, Pákistánci, Tamilové, Bangladéšané, Turci, lidé ze Středovýchodu.

A o tuhle naši pověst se nezasloužili Romové, i když to na ně rádi svádíme. Romové možná figurují jako "Češi", "Slováci, "Maďaři", "Poláci" ve statistikách sociálních úřadů, ale v očích průměrného Angličana zaručeně ne. Průměrný Angličan zařadí Romy do kategorie "Romové", anebo, je-li méně informovaný, pak do kategorie"nějací lidé, snad z Asie", a Čechy, Slováky, Poláky, Maďary, Bulhary, Estonce, Litevce Lotyše do kategorie "Poláci". Nerada to říkám, ale zdá se, že pro původní obyvatele Británie vypadáme my, představitelé všech slovanských národů a několika ne-slovanských, víceméně stejně.

Sjelo se nás sem, dík Evropské unii, pár milionů, jsme zatraceně vidět a podle názoru lidí, kteří tu byli před námi, se nechováme tak, jak bychom měli.

Tak jako všechny "masové" postřehy je i tenhle hodně nepřesný. V Británii žije nespočet přistěhovalců, i těch čerstvých, z naší geopolitické oblasti – a ty není vidět právě proto, že se neklátí v ožralých skupinkách po ulicích a nehýkají v jakémsi neznámém jazyce, nežijí na podpoře, nenadávají doktorům na zdravotních střediskách, nepřehlušují národním rapem pohřební rituály svých sousedů... a taky nepronášejí přemoudřelé soudy na téma, zda mají jiné rasy, etnika či náboženské skupiny právo v Británii žít.

Bohužel je těch, kteří takové věci dělají, dostatečný počet na to, aby politicky nekorektní Angličani mohli s povzdechem prohlásit: "Tu Unii nám byl čert dlužnej. Koukněte, co všechno se nám sem slezlo."

Když čtu na českých webech články o "umírání dobré staré Anglie", "tragické islamizaci Británie" či o "rapidně rostoucí kriminalitě v Londýně způsobené přílivem černošských imigrantů", tak trošku se za některé představitele našeho národa stydím. Řeší – samozřejmě jen hubou – problémy, z velké části jen pomyslné, země, ve které jsou i oni sami hosty, stěžují si na věci, na jaké si Angličané obvykle nestěžují, a zapomínají, že pokud sami žijí v Anglii, pak svou pouhou přítomností pomáhají vytvářet mnohem větší a košatější problém.

Copak vážně neslyšeli přísloví o zametání před vlastním prahem?

Autor: Iva Pekárková | čtvrtek 12.3.2015 8:24 | karma článku: 36,34 | přečteno: 7862x
  • Další články autora

Iva Pekárková

Jak se K. stal mocným čarodějem

Bylo kouzelné slunečné ráno. K. se rozhodl, že zas jednou pojede do práce na kole. A protože tohle bylo poprvé, co po zimě vytáhl bicykl, dal si na cestu do severního Londýna dvě a půl hodiny. Nechtěl dorazit pozdě.

3.4.2017 v 8:35 | Karma: 40,30 | Přečteno: 6078x | Diskuse| Ostatní

Iva Pekárková

Véééliká láska a na noze páska. Pravdivý příběh.

Co je v tomhle příběhu páska? Téhle pásce na kotníku se anglicky říká „tag“, česky náramek a je to zařízení, které vám přimontují na nohu, když něco provedete, aby mohli

14.3.2017 v 9:07 | Karma: 37,57 | Přečteno: 5155x | Diskuse| Ostatní

Iva Pekárková

O mezinárodní nezbytnosti profesionálních žen

Byl to malér. Jeremy, řidič soupravy londýnské nadzemní dráhy, najel s vlakem na odstavnou kolej, kde měl zůstat až do rána, a nevšiml si, že ve vagónu pořád sedí – nebo teda napůl leží – zapomenutý pasažér.

8.3.2017 v 9:04 | Karma: 39,00 | Přečteno: 4737x | Diskuse| Ostatní

Iva Pekárková

Partyzánská Zahrádka ve Východním Penge

Zrovna zasvítilo sluníčko, a tak jsem si čekání na autobus krátila focením rozkvetlých sněženek, šafránů a narcisů, které jako zázrakem vyrašily na kousku země hned u zastávky. V tom okamžiku se ke mně přitočil chlapík

6.3.2017 v 9:12 | Karma: 34,60 | Přečteno: 2015x | Diskuse| Ostatní

Iva Pekárková

Obejměte fobika (O strachu)

Byli dva. A zřejmě přišli nezávisle na sobě, i když teď seděli vedle sebe – vzadu, v té části kavárny, kam se mohli uchýlit lidé, které „beseda s autorem“ (mnou) nijak zvlášť nezajímala, a popíjet si tam skvělé kafe, aniž bych je

5.12.2016 v 8:30 | Karma: 34,92 | Přečteno: 2844x | Diskuse| Ostatní
  • Nejčtenější

Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka

2. května 2024  17:21

Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...

Nahá umělkyně za zvuků techna házela před dětmi hlínou. Už to řeší policie

3. května 2024  10:10,  aktualizováno  13:43

Policie prošetřuje vystoupení, ke kterému došlo na Akademii výtvarných umění (AVU). Umělkyně a...

Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů

29. dubna 2024  6:21,  aktualizováno  13:19

Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...

Auto vyjelo z vozovky a srazilo tři lidi. Žena zemřela, dvě vnučky jsou zraněné

2. května 2024  16:40,  aktualizováno  3.5 12:38

Osobní auto srazilo dnes odpoledne v Čáslavicích na Třebíčsku ženu a dvě děti. Žena srážku...

Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let

1. května 2024  12:58

Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...

Budoucnost válčení? Stíhačka řízená AI obstála v „boji“, vezla i šéfa letectva

3. května 2024  21:23

Americký šéf letectva Frank Kendall se poprvé proletěl experimentální stíhačkou F-16, kterou místo...

Hamás má týden na příměří, jinak Izrael vtrhne do Rafáhu, spekuluje Egypt

3. května 2024  19:28,  aktualizováno  21:13

Izrael dal palestinskému radikálnímu hnutí Hamás týden na to, aby přijal dohodu o příměří a...

V Berlíně hoří výrobní hala firmy produkující zbraně poskytnuté Ukrajině

3. května 2024  15:44,  aktualizováno  20:58

Hasiči na jihozápadě Berlína likvidují rozsáhlý požár výrobní haly, ve které jsou uskladněny...

Názor, že Paroubek parazituje, nestačil. Podle soudu může iniciály ČSSD použít

3. května 2024  19:44

Volební senát Nejvyššího správního soudu (NSS) zamítl návrh Sociální demokracie (SOCDEM) na zrušení...

  • Počet článků 313
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 7499x
Autorka knih, tlumočnice, barmanka, taxikářka na obou stranách silnice. Poslední vydané knížky: Levhartice (román), Beton (soubor povídek), Péra a perutě (můj první román v novém vydání), Postřehy z Londonistánu (blogokniha), Pečená zebra (román o černobílých vztazích v Česku). Na jařeo vyšlo nové vydání Slonů v soumraku (román o nerovné lásce starší Angličanky a mladého Senegalce). Na září se chystá fungl nové doplněné vydání tlusté blogoknihy -- Multikulti pindy jedný český mindy. Zrovna se pouštím do pokusu napsat novou knížku. Můžete mě kontaktovat na ivapekarkova@gmail.com