Toto je můj návrh na řešení krize v Řecku: Nechme Řeky, ať si své dluhy zaplatí sami. Euro i EU to přežijí a Řekové navíc dostanou dobrou lekci, že není normální být zaměstnán, ale nepracovat, a dostávat za to vysoký plat. Že není normální bonus za včasný příchod do práce. Že není normální mít školu pro 10 dětí se 40-ti učiteli. Že není normální, aby propuštění státní piloti brali za nicnedělání 350 tisíc (Kč) měsíčně. Že není normální brát penzi ve výši 95% původního (neuvěřitelně vysokého) platu. Opravdu ne! A jako bonus se dozvědí, že nemají příště volit politiky, kteří jim slibují hory doly a modré z nebe za peníze, které nemají. Skoro by se chtělo říct "lepší život pro obyčejné lidi".
Pojďme se zabývat myšlenkou, co by prožívali v Řecku, kdyby jim EU neposlala ani cent: ještě chvíli by stávkovali, přibližně do té doby, než by jim začaly docházet peníze. Pak se by nepokoje přesunuly před instituce, odkud byli zvyklí dostávat peníze za práci-nepráci. Tam by jim řekli - NEMÁME. Pravděpodobně by to tam zapálili. Zahynulo by několik lidí. Škoda každého života. Premiér a další mocní by opustili zemi v obavách z lynčování a na Seychelách by si užívali svá tučná švýcarská konta. Začaly by docházet potraviny a nebylo by je ani za co nakoupit, protože turisté nepřijeli a peníze nepřivezli.
A pak nastanou volby. Zde se můj scénář dělí na dva proudy.
Možný vývoj první: v předčasných volbách zvítězí komunisté a nastolí socialismus. Protože píši česky, myslím, že tento scénář nemusím moc rozvíjet. Vláda jedné strany. Popravy odpůrců. Pevné a stejné ceny všeho. Stejné platy. Budovatelské písně. Prostě ráj na zemi na věčné časy. Za 40 let se mě zeptejte, jak to celé dopadlo.
Možný vývoj druhý: Řekové pochopí, že nastal čas přestat demostrovat a začnou pracovat. Naučí se znovu pěstovat zemědělské plodiny, opraví hotely a budou do nich zvát turisty. Nová vláda bude mít mandát k tvrdým opatřením, takže zruší půlku státních úřadů a zbylým úředníkům sníží platy pod evropský průměr a také zruší doživotní definitivu. Sníží počet učitelů ve školách na stavy stejné jako ve Finsku (země s nejlepším systémem vzdělávání v Evropě). Sníží odchodné při výpovědi z důvodu reorganizace ze stonásobku na stále ještě štědrý, nicméně pro ostatní evropany lépe stravitelný desetinásobek platu. Neprovdaným dcerám generálů odebere tučné dávky. A podobně. Země se dostane z nejhoršího, začne být schopná platit své účty. K moři se vrátí turisté, přilákají je nízké ceny a o poznání lepší služby. To nastartuje novou vlnu investic. Řecku se začně zase dařit lépe.
Prostě pro Řeky by toto bylo zdravé a poučné. A navíc špatná zpráva pro další potencilání nemakačenka, že pracovat se má. A že i velmi dlouho tolerované natahování dlaně má své hranice.
Žel toto se pravděpodobně nestane. A co se tedy stane? Řecko dostane pod záminkou záchrany evropské měny obrovské dotace. Škrtat výdaje a šetřit sice bude, ale jen trošku, naoko a na krátky čas. Příliv peněz umožní politikům ze situace lehce vyklouznout. Zaplatí z nich nehorázné sociální dávky. Zaplatí z nich nehorázné platy celému nehoráznému množství státních úředníků. Zaplatí z nich nehorázné penze všem důchodcům. A zaplatí z nich všechno ostatní nehorázně štědré státní rozhazování. A peníze jim jednoho dne znovu dojdou. A tak znovu požádají svět a EU o další a dostanou je. Evropští politici budou říkat, že nesmíme nechat sousedy na holičkách. Mezitím možná přeskočí krize do Portugalska a Irska,ale nebude to tak zlé, protože už všichni budou znát řeckou cestu. Dostanou peníze. Musíme přece zachránit Evropu. Dál si můžete zkusit prognózovat sami.
Opravdu to takto chceme? Že ne? Pak přestaňme věřit eurobyrokratům, že to jinak nejde. Řekněme jim, že chceme, ať si každý zaplatí své účty sám.
