Zhroutil se světový řád

Poté, co Rusové obsadili Krym, prohlásil Henry Kissinger, že se světový řád zhroutil. Pro něj je světový řád základním kamenem zahraniční politiky, kořeny shledává na Vídeňském kongresu. 

Systém rovnovážné kolektivní mezinárodní bezpečnosti založený na svrchovanosti států (nyní tak zlovolně zpochybňované) a na odpovědnosti ostatních států, které poskytnou pomoc, bude-li něčí suverenita narušena. Dokonce tvrdí, že to je to nejdůležitější, co Evropa lidstvu dala.

Musím upřesnit, světový řád se nezhroutil kvůli ruské okupaci, ale kvůli nanicovaté a opožděné reakci všech ostatních států. Světový řád nikomu nestál za to, aby se kvůli němu angažoval. Přinejmenším od okupace Krymu žijeme ve stavu světového chaosu. Ten je výhodný pro všechny možné diktátory, revolucionáře a mafiány.

Smlouvy se přestaly dodržovat. Byly vypovězeny dohody OBSE na podporu vzájemné důvěry jako třeba kolektivní dohoda zvaná Open Skies Treaty. Byly vypovězeny dohody o nehromadění vojenských sil při hranicích se sousedy. Byly zpochybněny smlouvy o redukci zbraní, včetně jaderných. Většina evropských politiků však netečně klimbá a sní o Evropě z devadesátých let, o bezpečnost se nestará. Vždyť přece nastal světový mír.

Evropské státy kolektivně sabotují autoritu NATO tím, že ‚mazaně‘ neplní dohody o smysluplné efektivní dvouprocentní investici do vlastní obrany. Turecko se od této evropské mazanosti odklonilo, je pro ně příliš riskantní. Jen Poláci dohodu statečně plní, protože sousedí s Kaliningradskou oblastí, kde je nejvyšší hustota raket, zbraní a generálů na metr čtvereční. Mají totiž krvavé zkušenosti s přítomností ruských vojáků.

To je pochopitelně vzkaz všem ostatním zemím: Žádný řád, žádná pravidla hry už neplatí. Dělejte si, co chcete. Vše je dovoleno! Svět se podobá fotbalovému hřišti, samozřejmě plném korupce, kde si každý hráč určuje vlastní pravidla, může si během hry měnit velikost a tvar hřiště, může posouvat a měnit velikost branky, má na hřišti tolik hráčů, kolik chce, … a ještě k tomu hrají všechny týmy zároveň, každý proti každému. Kdo chce, hraje i rukama.

Rusko se už dlouho na nastalý světový chaos systematicky připravuje. Investuje do zcela nových zbraní, buduje si dobře utajené sklady zbraní na území cizích států, které se pak dají použít jak pro teroristickou, tak pro diverzní činnost. Podobné sklady existovaly za studené války, mohou se hodit i nyní.  Využívá nekompetentnosti Evropanů, kteří stále žijí v iluzích své nadřazenosti nad zbytkem světa. Využívá kolapsu morálních zásad, kdy v Evropě nad čestnou soutěží vítězí diktátorské ambice. Nemám na mysli střední Evropu, ale Brusel, pokládaný často za ústředí světové korupce, a to dokonce i tehdy, když se pomine korupce v podobě eurodotací. Evropská integrace upevňuje aplikaci marxistických principů, ze kterých Rusko už dávno vycouvalo. Putin nejednou vysvětloval, že neliberální demokracie, kterou provozuje v Rusku, na krize reaguje efektivněji, než marxistická demokracie, která místo bezpečnosti členských států přikazuje řešit rovnoprávnost 32 pohlaví a právo na potrat, která omezuje sílu vysavačů, zakazuje žárovky a dává si nesplnitelné závazky. A připravuje vybudování euroarmády, která zlikviduje NATO.

Všichni jsme si už ochutnali světový chaos. Destrukci hodnot a konceptu pravdy, spravedlnosti a rovnováhy. Trvalá nejistota. Nadchází možná doba položení základů nového světového řádu, který bude platit po dobu několika příštích generací. Protože euroatlantická civilizace žádný koncept nemá, budou pravidla světového řádu, obchodu a spravedlnosti psát Rusko, Čína a několik dalších států. Budou určovat ceny a pravidla světového obchodu, přikáží, které plynovody smíme používat, vykolíkují si své sféry vlivu. Hra na liberální demokracii nejspíš končí. Ostatně v dějinách lidstva to byla jen krátká epizoda.  Kromě jiných subjektů už desítky let dokazuje Evropská unie jak verbálně, tak i prakticky, že liberální demokracie skončila. Trvale zpochybňuje hodnoty, na kterých demokracie stojí. Trvale zpochybňuje principy z Vídeňského kongresu, hlavní přínos evropských dějin. Liberální demokracii nahradila neodstranitelným demokratickým deficitem, který je ekvivalentem ústavního článku o vedoucí úloze komunistické strany. Možná máme ještě naději, že bychom se mohli vrátit k liberální demokracii, ale je to úkol na desítky let.

V lednu Putin oznámí americkému presidentovi, jaký světový řád začne platit. Bude platit i pro nás.