Úžasný pocit, když to bolet přestane

Smyslem regulací je vytvořit stabilní prostředí. Deregulace bývá zpravidla obtížnější, než regulace. 

Za komunismu se vyprávěl vtip o chlapíkovi, který si v noci na pusté náplavce pouští cihlu na nohu. Pak zoufale naříká a poskakuje po druhé noze. Když za chvíli bolet přejde, znovu popadá cihlu a zase si ji hodí na nohu. Zpozoruje ho náhodný chodec, a když vidí, že se to už několikrát opakuje, jde za ním: „Člověče, co to tady děláte? Proč si pořád házíte tu cihlu na nohu? Vždyť to musí bolet!“
„No jo, bolí to, ale ten úžasný pocit, když to bolet přestane.“  

V dobách pozdního komunismu směl v praxi prostý občan jenom to, co bylo výslovně dovoleno, zatímco komunisté směli všechno, co nebylo výslovně zakázáno. Chlapík s cihlou ukazoval nesmyslnost totalitního režimu, který zakazuje kde může, a když se ukáže, že to je nesmysl, zákaz zruší. Všichni si pak oddechnou: „To je ale úžasný pocit!“

Každý diktátor ví, že je snadné něco zakázat. To je hned. Plošná regulace je v očích diktátora totéž, co pořádek. A musí se bát okamžiku, kdy se bude zákaz zrušit. Ona totiž deregulace vždycky způsobí problémy a chaos, a většinou způsobí i nějaké škody. Deregulace mnohdy trvá dlouho, často je velmi drahá. Dražší, než zákaz. Proto moudrý monarcha stejně jako skutečný demokrat používají regulací co nejméně. A dobře si je rozmyslí. 

Smyslem právních regulací je stabilizovat poměry, aby byly pro obyvatele srozumitelné, aby se vytvořilo předvídatelné prostředí. Ona i každá regulace má své náklady. Když vláda něco rozhodne, mnohdy trvá několik měsíců, než se to donese na některá místa. Doručit informaci lidem je složité. Dá se to udělat tak, že se vylepí plakáty na každém kandelábru, ale informace musí být nejvýš na stránku.

Nyní, v době protiinfekčních opatření, nás psychologové nabádají, abychom nesledovali zprávy. Sledováním zpráv se prohlubují deprese! A naše média beztak nemají ambice informovat o všem, co se v politice odehraje. Výsledkem potom je, že téměř nikdo neví, co se smí a co je zakázáno. Jistotně to neví ani vláda sama. Ke konci března jsem napočítal 600 vládních usnesení vydaných v souvislosti s epidemií. Dohromady je to 37 tisíc slov. Domnívá se někdo, že to má smysl? Inflace vládních opatření způsobila, že veřejnost ignoruje příkazy vlády už předtím, než o nich vláda hlasuje.

Zaznamenal jsem rozhovor s ministryní švédské vlády, která vysvětlovala priority, podle kterých se rozhodovali. Jednou z nich byla zásada, že pravidla, která schválí, nebudou měnit. Následky, které mohou vzniknout tím, že pravidla nejsou dokonalá, jsou méně závažné, než to, že se pravidla mění. Moudře rozhodnout, a už to neměnit! Něco podobného se doporučuje i rodičům při výchově dětí, moudře rozhodnout, a už to neměnit.

Je jasné, že v našich podmínkách to takto nepůjde. Rozhodnutí vlády mnohdy popírají jiná rozhodnutí nebo se často jedná o naprostý nesmysl. V mnoha případech jsou rozhodnutí protiústavní. Chaos, který vláda vyvolala častými regulacemi, je jednou z hlavních příčin, proč vládní opatření přestala fungovat.

V chaotickém likvidačním prostředí se nedá podnikat. Nestabilní podmínky způsobily, že část podnikání se přesunula do šedé ekonomiky. Musí, protože jinak by mnozí lidé nepřežili. Existují kontaktní osoby, které dokáží zařídit cokoli, co potřebujete. Stačí jim někam zavolat a všechno, co potřebujete a co je zakázané, se najednou stane dostupným. Šedá ekonomika si vytvořila stabilní pravidla, protože je potřebuje.

Vláda si patrně neuvědomuje, že až se pokusí o deregulaci, uskuteční se najednou stamiliony mezilidských kontaktů, které byly zakázány. A každý účastník šedého podnikání si při tom sám pro sebe vyjasní: vláda kolem sebe šíří chaos, kdoví, co zase příště rozhodne, musíme si za každou cenu udržet šedou ekonomiku i poté, co bude všechno dovoleno. Vždyť nám to funguje. Všechno je dostupné. To je to hlavní. A milou přidanou hodnotou je, že se to nedaní.

Převést šedou ekonomiku na bílou trvá desetiletí a je to neskutečně drahé. A pokud se to neprovede, časem se šedá ekonomika mění na černou – začne se kombinovat s vydíráním, přibere si obchod s drogami a zbraněmi a s mnoha dalšími hodně nežádoucími průvodními jevy.

Vláda nemá žádný plán, jak regulace odvolat. Tato vláda už chaos napravit nedokáže, prokázala, že má stejné vidění politiky, jaké měl Jakešův komunistický režim. Je jisté, že při deregulaci způsobí další chaos. Naší jedinou stabilizující jistotou je v současnosti šedá ekonomika. A prioritou je, abychom měli co nejdříve jinou vládu, protože nám to ušetří miliardy v budoucnosti.