Referendum - revolver za dveřmi

Někteří politikové nabízejí falešné zboží. Tvrdí, že navrhují přímou demokracii 'jako ve Švýcarsku', ale ve skutečnosti jsou to šmejdi. To, co nabízejí, je ve Švýcarsku zakázáno. 

Referendum je na pořadu dne, někteří na něm dokonce fundamentalisticky trvají. Ve Sněmovně opět leží jeden takový návrh. Radikální politikové si od referenda slibují snadnější převrácení politiky naruby. Média tomu nerozumí navzdory štábům analytických a datových poradců, takže neumí ani formulovat otázky. Politikové i žurnalisté se odvolávají na švýcarskou přímou demokracii, ale zatím nikoho nenapadlo přečíst si švýcarský volební zákon. Málokdo si dal práci, aby zjistil, že referendum je nejkonzervativnější politický nástroj, který brání prosazení jakýchkoli změn.

Ve Švýcarsku bylo pod názvem ‚veto‘ uzákoněno referendum v kantonu Saint Gall v roce 1831, do roku 1848 se přidalo několik dalších kantonů a postupně se pak přidávaly i zbývající.

Proč se nazývalo ‚veto‘? Přímá demokracie nenahrazuje zastupitelskou, je doplňkem zastupitelské demokracie. Má posílit vliv občanů na politické dění. Je obranou proti svévolnému parlamentu. Wodrow Wilson kdysi označil veto občanů proti rozhodnutí parlamentu za ‚revolver za dveřmi‘. Když poslanci nenaslouchají voličům a schválí zákon, se kterým občané nesouhlasí, uskuteční se na základě petice lidové hlasování, které může zákon potvrdit anebo zamítnout. Za pozornost stojí, že švýcarský parlament je zvolen, aby rozhodoval. Jestli to neumí, tak se má rozpustit. Nemůže prohlásit: „My se bojíme či stydíme rozhodnout, ať rozhodnou lidé místo nás.“ Referendum je až opravný prostředek proti nedemokratickému rozhodnutí parlamentu.  Také by se dalo říci, že ve Švýcarsku se jedná o potvrzovací či ratifikační referendum. A když rozhodnou občané jinak než parlament, je namístě uvažovat o předčasných volbách – parlament není demokratickým zástupcem občanů.

Někdy je ve Švýcarsku referendum povinné – obligatorní. Změny ústavy odhlasuje parlament a musí být vždy odsouhlaseny ještě v referendu. Kromě toho takzvaná lidová iniciativa na základě petice může předložit vlastní návrh zákona. To se příliš neosvědčilo, za posledních padesát let měli ve Švýcarsku 150 iniciativ, ale prošlo jich jenom 9. Dokonce aby se zvýšila účinnost, zavedli takzvané ‚dvojité ano‘. Ke každé lidové iniciativě (iniciativa je sice lidová, ale návrhy píší profesoři práva) musí povinně parlament projednat a schválit vlastní protinávrh (ne každý profesor napíše bezchybný návrh zákona). V referendu se pak hlasuje o obou návrzích, a aby se zvýšila pravděpodobnost, že něco projde, může každý hlasovat i pro oba návrhy zároveň.

Podívejme se na předlohu zákona, která leží ve Sněmovně.
Umožňuje hlasovat o čemkoli, na co se dá odpovědět ano či ne. Švýcaři dávno pochopili, že to je cesta do pekel. Existují tisíce možností, jak něco udělat. Napřed se rozhodne a pak se bude vymýšlet, o čem jsme hlasovali? Co když se rozhodnutí dá uskutečnit tisíci způsoby? Proto se nesmí hlasovat o otázce, ale vždy jen o předloze způsobilé stát se zákonem. A aby byl návrh způsobilý, musí jej před tím projednat parlament. Hlasovat se smí jen o návrhu zákona schváleného parlamentem.

Když někdo splete dohromady potvrzovací referendum s lidovou iniciativou, vyjde z toho slátanina, která si nedokáže poradit s tím, jak předem posoudit, zda bude hlasování v souladu s ústavou a mezinárodními závazky, jakou právní váhu má rozhodnutí (stane se snad odhlasované ANO ústavním zákonem?).

Sněmovní předloha také tvrdí, že rozhodnutí v referendu je závazné. Pro koho? Jak? Podle Ústavy povinnosti lze ukládat jedině prostřednictvím zákona nebo na základě zmocnění v zákoně. Ústava zakazuje poslancům a senátorům přijímat jakékoli pokyny k hlasování. Ani referendum jim nemůže přikázat, jak mají hlasovat.

Chyb by se v návrhu našla ještě spousta, návrh, o který tak šíleně někteří bojují, je legislativní zmetek. Autoři se ani na okamžik nepokusili využít švýcarské zkušenosti a to, co nám předkládají, by bylo ve Švýcarsku zakázáno ústavou. Místo, aby přímá demokracie pomohla posílit odpovědnost zákonodárců vůči občanům, předkládá se nám návrh, který sleduje jediný cíl: rozvrátit právní pořádek v České republice.

Nenechte se napálit, šmejdi vám nabízejí falešný produkt a zaplatili bychom všichni příliš vysokou cenu.