Podezření z velezrady

České společnosti chybí skutečná politická debata. Mnozí si kladou otázku, zda se prezident Zeman dopustil velezrady. Jako vstup do této veřejné debaty jsem napsal následující text, který popisuje základní linku pro další úvahy. 

1. Miloš Zeman opakovaně vyzrazuje utajované informace, což by mohl být trestný čin podle §317 nebo §318, v některých případech v této souvislosti zveřejňuje desinformace:

• Miloš Zeman zveřejnil, že Česká republika  zaplatila částku 150 milionů korun jako výkupné za dvě Češky Hanu Humpálovou a Antonii Chrásteckou unesené v roce 2013 v Pákistánu. 
• Média uvádějí, že na základě podkladů, které obdržel z ruské ambasády, zveřejnil Miloš Zeman v roce 2018 informaci, že jsme vyráběli chemickou látku Novičok. Přitom byla pro laboratorní účely vyrobena jiná látka A230, aby byl možný vývoj protilátky. Je možné, že některé z těchto informací patřily do chráněného režimu. Ruská média toho okamžitě využila k propagandistické kampani proti České republice.
• Miloš Zeman zveřejnil, že k výbuchu ve Vrběticích došlo při vyskladňování zbrojního materiálu, což je informace, která před tím nikde nebyla publikována. Ve svém projevu také sám výslovně prohlásil, že cituje informace, které pocházejí ze zprávy BIS (podtrhnul si v textu). Miloš Zeman na podporu ruských zájmů zveřejnil smyšlenou informaci o tom, že existují dvě vyšetřovací verze v kauze Vrbětice, ačkoli náhodná exploze při neodborné manipulaci již byla vyloučena. Ruská média toho okamžitě využila k propagandistické kampani, která zpochybnila kroky všech ostatních ústavních orgánů České republiky. 

2. Miloš Zeman na podporu ruských zájmů usiloval o odvolání ministra Jana Blatného z funkce ministra zdravotnictví s explicitním odůvodněním, že blokoval dovoz vakcíny Sputnik V. Ministr Blatný přitom trval pouze na tom, že musí být dodrženy platné právní přepisy. Miloš Zeman také otevřeně vyvíjel nátlak na odvolání ředitelky SÚKL Ireny Storové, která také hájila legální postup. Miloš Zeman nátlakem na porušování právních předpisů porušil prezidentský slib, že bude zachovávat Ústavu a zákony. 

3. Miloš Zeman v září 2014 na summitu NATO ve Walesu tvrdil, že neexistují jasné důkazy o ruské přítomnosti na východě Ukrajiny před okupací Krymu. V té době již o tom měl informace od našich tajných služeb. Později Putin při udílení vyznamenání zúčastněným vojákům a agentům potvrdil zprávy tajných služeb členských států NATO o přítomnosti tzv. „zelených mužíčků“ na Ukrajině, kteří se podíleli na destabilizaci Krymu a přípravě k okupaci. Na summitu NATO v červenci 2018 byl přijat závazný společný dokument, ve kterém se říká: "Agresivní akce Ruska, včetně hrozby silou a použití síly pro dosažení politických cílů, ohrožují alianci, podrývají euroatlantickou bezpečnost a na pravidlech založený mezinárodní pořádek." Zeman se tak pravděpodobně dopouští se trestného činu podle § 314 případně přípravy k tomuto trestnému činu, která je také trestná: poškozuje ústavní zřízení, poškozuje obranyschopnost, poškozuje NATO, zneužívá svou funkci k takovému jednání, maří a ztěžuje plnění úkolu jiného orgánu veřejné moci.

4. Zeman odklonil bilaterální vztahy s Ruskem z agendy ministerstva zahraničí tím, že jmenoval Rudolfa Jindráka jakoby „druhým ministrem zahraničí“ pro bilaterální vztahy s Ruskem. Jindrák není členem vlády, není odpovědný Parlamentu, poslanci jej nemohou interpelovat, nelze si jej předvolat na výbor. Vede-li nějaká jednání jménem České republiky, není jeho vyjednávací pozice předem projednána ve vládě. Svědectvím o faktickém stavu je výrok Zaorálka: „Ministerstvo zahraniční je dnes vykuchané, bez kompetencí.“ Silné kompetence podle něj přešly jinam, okomentoval s odkazem na to, že například zmocněnec pro Rusko Rudolf Jindrák není ve strukturách resortu zahraničí, ale na Pražském hradě, kde vede zahraniční odbor. Ministr zahraničí tudíž nemá všechny nezbytné informace, které jsou nutné pro fungování diplomacie. Zeman byl přitom opakovaně informován, že Rusko a jeho aktivity na našem území ohrožují bezpečnost České republiky. Tím je vážně narušena rovnováha výkonné a zákonodárné moci, jak ji stanoví český ústavní pořádek. To je pravděpodobně trestný čin §314: maří nebo ztěžuje plnění důležitého úkolu orgánu veřejné moci a poškozuje tím ústavní zřízení České republiky. Trestná je i příprava jednání, které by mohlo mít takové následky. Navíc se na jednání patrně podílí více osob, takže by se mohlo jednat o organizovanou skupinu podle druhého odstavce. Bylo by možné podat trestní oznámení na osoby, které o Zemanově jednání vědí a neoznámily to, jejich stíhání a policejní vyšetřování by pomohlo shromáždit další důkazy.

5. Zeman pověřil Martina Nejedlého jednáními v Rusku úmyslně bez jakéhokoliv písemného podkladu, takže neexistuje demokratická kontrola Parlamentu, možnost zkoumat a projednávat jeho činy. Opatřil pro něj diplomatický pas (podepsal žádost) od vlády, která v té době neměla důvěru Sněmovny. Nejedlý nemá ani zaměstnanecký, ani služební poměr vůči státu, je soukromou osobou. Nemá prověrku pro seznámení s utajovanými skutečnostmi. Je však veden na seznamu členů expertního týmu na stránkách KPR. Senátní výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost k tomu přijal usnesení: https://www.senat.cz/xqw/webdav/pssenat/original/97338/81662. Přesto existují zápisy z jednání, kde vystupoval jménem České republiky, resp. jménem, prezidenta Zemana, který zastupuje stát navenek. Podle Lukáše Valáška a Ondřeje Kundry, (Respekt 30. 11. 2020) se Zemanův poradce Martin Nejedlý v Rusku sešel se zahraničněpolitickým poradcem prezidenta Putina Jurijem Ušakovem. Respekt a Aktuálně.cz získaly o schůzce zápis. Ušakov prý Zemana označil za poslední funkční oficiální kanál mezi oběma zeměmi. Zápis z jednání ale vznikl až zpětně na Pražském hradě. U schůzky před citlivým jaderným tendrem nebyl žádný český diplomat. Ministerstvo pravděpodobně nemá zápisy ani z dalších návštěv Nejedlého v Moskvě – např. v roce 2017 (údajně je mu v Moskvě prokazován protokolární servis, jako by byl ministrem, Nejedlý ale tvrdí, že se jednalo o soukromou návštěvu.) Sám ale veřejně připustil, že má mandát jednat se svým protějškem v Rusku o budoucích vztazích a vzájemných návštěvách. Nejedlý jako soukromá osoba odmítá poskytovat informace podle platných zákonů (např. o přístupu veřejnosti k informacím), nezveřejnil ani svůj životopis. Na tuto skutečnost upozornila média, ale Zeman to neuvedl do legálního stavu. Tím patrně dochází ke zneužití zastupování státu podle §315. Miloš Zeman se tak pravděpodobně dopouští trestného činu podle §314 případně přípravy k tomuto trestnému činu, která je také trestná: poškozuje ústavní zřízení, poškozuje obranyschopnost, poškozuje NATO, zneužívá funkci k takovému jednání, maří a ztěžuje plnění úkolu jiného orgánu veřejné moci.

6. Ministerstvo zahraničí, ministerstvo vnitra a tři tajné služby České republiky opakovaně konstatují, že jakákoli účast Ruska na dostavbě Dukovan je pro Českou republiku bezpečnostním rizikem. Proti tomu, aby byla ruská státní firma  Rosatom přizvána do tendru na dostavbu Dukovan se ve svém stanovisku v roce 2020 postavila také pracovní skupina složená ze zástupců ministerstva vnitra, Bezpečnostní informační služby, Úřadu pro zahraniční styky a informace, Vojenského zpravodajství, ministerstva zahraničí a Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB). Senátní výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost k tomu přijal usnesení: https://www.senat.cz/xqw/webdav/pssenat/original/97154/81495. Pokud někdo za takovýchto okolností podniká jakékoli kroky k tomu, aby byla účast Rosatomu v budoucnu umožněna (například tím, že připravuje podklady, aby mu budoucí vláda mohla zakázku zadat), dopouští se trestného činu podle §314 případně přípravy k tomuto trestnému činu, která je také trestná: poškozuje ústavní zřízení, poškozuje obranyschopnost, poškozuje NATO, zneužívá funkci k takovému jednání, maří a ztěžuje plnění úkolu jiného orgánu veřejné moci. Je pravděpodobné, že Miloš Zeman se takového jednání dopouští a že vyvíjí úsilí o výměnu politiků a úředníků, kteří postupují podle zákona (např. ministr zahraničí Petříček a ředitel BIS Koudelka).  

Závěr: Miloš Zeman je podezřelý, že se opakovaně, dlouhodobě a systematicky s některými svými spolupracovníky podílí na trestné činnosti a to na trestném činu podle § 314, § 315, § 317 a § 318 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník. U všech těchto trestních činů je trestná už samotná příprava. Ve všech těchto případech jde o jednání ve spojení s cizí mocí resp. s cizím činitelem, proto se jedná u Zemanových spolupracovníků o trestný čin vlastizrady podle § 309, u kterého je trestná také příprava.

Miloš Zeman je proto podezřelý, že systematicky jedná proti českému demokratickému řádu (ústavnímu pořádku), porušuje Ústavu a ve spojení s cizí mocí jedná proti svrchovanosti České republiky, čímž by mohla být naplněna skutková podstata velezrady podle článku 65 Ústavy.