Morálka je nad politikou

Andrej Babiš sám sebe prohlásil za úspěšného podnikatele. Ve skutečnosti neumí podnikat. Veřejnost má právo diskvalifikovat politika kvůli porušení pravidel slušného jednání a chování, kvůli nemorálnímu jednání. 

Andrej Babiš sám sebe prohlásil za úspěšného podnikatele. Jsou bezesporu různé formy podnikání, jak už u nás kdysi rozlišovali Čeští bratři, slušné profese jsou ty, kde se něco užitečného produkuje. Shrabování dotací hráběmi by za slušné podnikání nepovažovali. On totiž Babiš ve skutečnosti podnikat neumí. Dobrý podnikatel, kdyby chtěl řídit stát, by okamžitě po nástupu do funkce provedl personální audit a v případě České republiky by asi tak jednu třetinu úředníků propustil. Dobrý podnikatel by v době prosperity vytvořil zásadně viditelné rezervy na horší časy, v žádném případě by nehospodařil se ztrátou. Dobrý podnikatel by zjednodušil byrokratickou agendu, v žádném případě by nezavedl spornou, neefektivní a drahou EET, když jsou levnější možnosti, jak dosáhnout stejného cíle. Dobrý podnikatel by dbal na kooperativní atmosféru ve firmě, nedopustil by rozdělení, jaké nyní prožíváme. Andrej Babiš je nejen špatný politik, ale i špatný podnikatel.

Ve Švýcarsku usilují o takzvanou konkordanční demokracii, demokracii souladu srdcí. Empiricky i teoreticky došli k závěru, že se vyplatí usilovat o hlubší konsensus, než jen nezbytnou demokratickou nadpoloviční většinu. Ve sporných otázkách se vyplatí déle a důkladněji diskutovat, protože rozhodnutí přijatá větší většinou jsou v čase stabilnější a protože se tím snižuje napětí ve společnosti. Každé napětí totiž představuje pro stát jednak rizika, jednak ekonomické ztráty. Ke konkordanční demokracii patří i švýcarské lidové hlasování – zatímco naše (a britské) referendum jejich Ústava vůbec nepovoluje – protože prohlubuje napětí, používají hlavně lidové veto, jako možnost, jak veřejnost dává najevo, že nesouhlasí s nějakým zákonem, který prošel parlamentem (byl demokraticky schválen). Tím se napětí snižuje. Andrej Babiš strávil ve Švýcarsku nezanedbatelnou část svého života, takže by bylo s podivem, kdyby o tom nic nevěděl.

Proti Babišovi ve funkci předsedy vlády se konají opakované demonstrace. Média se pokoušejí podsouvat Chvilkařům politické záměry. Hrad i Babiš se pokoušejí rozehrát hru, jakoby Babiš hájil české zájmy proti Evropské unii. Bylo by milé, kdyby pro svá tvrzení předložili nějaké důkazy. Demonstrace jsou naprosto apolitické, mají ve skutečnosti jediný požadavek: nad každým politikem stojí morální požadavky veřejnosti. Proč? Demokracie je hra s mocí, ale funguje pouze tehdy, pokud všichni hráči hrají férově. K tomu patří i to, že z výkonu funkce nesmí mít žádný osobní prospěch sami ani lidé jim blízcí. K tomu patří poctivost a pravdomluvnost. Pokud se nechovají čestně v soukromém životě, těžko lze předpokládat, že se budou chovat lépe ve veřejném prostředí, kde je to náročnější. K poctivé hře patří i to, že politik nekrade ani myšlenky v diplomové práci, ani v politické činnosti. K férové hře patří i to, že se pravidla nemění během hry. Když například kodex hnutí ANO z roku 2014 požadoval, že člen musí rezignovat v případě jakéhokoliv trestního stíhání, nelze považovat za férovou hru, že si pravidla předseda změní ve chvíli (2017), kdy na něj osobně začnou dopadat.

Milion chvilek sleduje vlastně jediné téma: veřejnost má právo diskvalifikovat politika kvůli porušení pravidel slušného jednání a chování, kvůli nemorálnímu jednání. Politik je povinen podrobit se jakémukoliv přezkoumání skutečnosti v případě podezření. Bez toho totiž demokracie nemůže fungovat: jakmile se dostane k moci bezcharakterní politik, je tím porušena férová soutěž politických stran a je tím ohrožena demokracie v samé podstatě. Politik je povinen opustit funkci, pokud jeho další setrvání ve funkci poškozuje dobré jméno státu či instituce a funkce. Demokracie se neobejde bez důvěryhodnosti celého systému. Nezáleží jen na dodržování zákonů, to je samozřejmost, mnohé věci, jak známo od dob antiky, nezakazuje zákon, ale stud. Obrazně řečeno, kdo se chce stát politikem, neměl by dvacet let předem přecházet na červenou, i kdyby tak všichni ostatní činili.

Není to jenom naše česká specialita. Pro plagiátorství (krádež myšlenek) odstoupil například v Maďarsku prezident Pál Schmitt v roce 2012, nebo v Německu ministr obrany Karl-Theodor zu Guttenberg v roce 2011, kandidaturu do senátu v USA zrušil v roce 2017 John Walsh. V Británii v roce 2017 odstoupil ministr obrany Michael Fallon, který připustil, že jeho chování nedosahovalo standardů, jaké jsou na ministry kladeny. Problém nespočíval v tom, že před 15 lety sáhl novinářce BBC na koleno, omluvil se jí a ona to považuje za vyřízené, ale on v té souvislosti lhal novinářům.

Ani u nás není požadavek na odstoupení z morálních důvodů něčím novým. Stručný přehled uvádí následující tabulka:

odstoupil1996
odstoupil1999
odvolán,1999
odstoupil2003
odstoupil2005
odstoupil2005
odstoupil
odvolán2009
odstoupil2010
odstoupil2011
odstoupil2011
odvolán2011
odstoupil2011
odstoupil2012
odstoupil2013
odstoupil2013
odvolán2015
odstoupil2016
odstoupila2017
odstoupil2018
odstoupila2018
odvolán2017
??

Andrej Babiš zatím, stejně jako mnozí před ním, všechno zapírá.

Autor: Jiří Payne | úterý 25.6.2019 7:55 | karma článku: 19,88 | přečteno: 492x
  • Další články autora

Jiří Payne

Spravedlnost je podmínkou demokracie

20.9.2023 v 20:17 | Karma: 16,62

Jiří Payne

Pane ministře: Je to ostuda

15.6.2023 v 12:47 | Karma: 32,43

Jiří Payne

Úplné zrušení pošty

17.4.2023 v 8:13 | Karma: 20,22