Ministr před soud

Některé populistické síly se slabším intelektem u nás slibují, že prosadí trestní odpovědnost politiků. Jejich pozornosti uniká, že ji už máme. Jenom se nepoužívá.

Vedle obecné odpovědnosti za způsobenou škodu najdeme trestné činy proti republice v trestním zákoníku v hlavě IX jako trestné činy proti republice.

Podle § 314 pokud nějaký politik zneužije své funkce a svým rozhodnutím například poškodí obranyschopnost České republiky nebo mezinárodní organizace, pokud tím ztěžuje plnění úkolů nějakého jiného orgánu veřejné moci, může za to být stíhán. Pokud to udělá ve spolupráci s dalšími úředníky (odst. 2), jsou tresty vyšší. Stejně tak jsou tresty vyšší (odst. 3), pokud tím ohrozí postavení České republiky v nějaké organizaci.

Ukažme si to na příkladu. Ministr průmyslu a obchodu například nemá absolutně žádné kompetence v oblasti bezpečnosti. Pokud tedy nějaké jeho rozhodování má bezpečnostní aspekty, musí podle kompetenčního zákona (2/1969Sb.) respektovat stanoviska těch orgánů, které za to odpovídají.

Když má ministr a jeho lidé před sebou na stole stanovisko ministerstva zahraničí, ministerstva vnitra a stanoviska tří tajných služeb, že jakákoli účast Ruska na dostavbě Dukovan je bezpečnostním rizikem, to znamená, že má podstatný vliv na naší bezpečnost, a on přesto vytvoří možnost, aby byla zakázka zadána Rusku, vypadá to, že se dopustil trestného činu. Bezesporu tím ztěžuje práci jiným ministerstvům a bezpečnostním sborům (§ 314 odst. 1 písm. a).

Samozřejmě by se musel prokázat úmysl. Ale ten je zřejmý z toho, že jednal vědomě v rozporu s ostatními ústavními orgány. Měl povinnost seznámit se s jejich varováním, a jednal vědomě a úmyslně jinak. Je navíc možné, že tak jednal pod vlivem Hradu, pak samozřejmě všichni, kdo se na tom podíleli, patří také do organizované skupiny (odst. 2 písm. a) a mohou být stíháni.

Ministr se pochopitelně může hájit, že vlastně nic nerozhodnul, že rozhodne teprve příští vláda. Jenže v § 314 je trestná i příprava. Jakákoli příprava na nějaké budoucí rozhodnutí, které problematizuje bezpečnost České republiky, je přípravou k takovému trestnému činu a potrestán by měl být nejen ministr, ale i všichni úředníci včetně poradců bez zaměstnaneckého poměru ke státu, kteří takové rozhodnutí iniciovali a připravovali s vědomím, že tím mohou poškodit bezpečnost státu.