Vůně benzínu a vysoký lesk

V posledním článku jsem se věnovala Kopřivnici. Ale obrázek o tomto městě automobilů by nebyl kompletní, pokud se nepodíváme na to, čím je Kopřivnice známá. Automobily TATRA. Nákladními, osobními, speciálními.   

Tedy místo, kde se o tom dozvíte všechno, je technické muzeum, kam jsme posledně došli, ale skončili u Zátopkových.

Ale začnu trochu jinak. Patří zde mezi  nejmladší exponáty, ale z nejkrásnějších.

Motorka Hill Cooper, vyrobena v Olomouci v roce 2003. Co ji spojuje s automobily? Motor T613. Ano, z limuzíny Tatra.

Pavouky nemusím, ale tito se mi líbili.

A jistě mi mnozí dají za pravdu, že na všem s motorem, co jezdí na 2-4 kolech, je prostě červená TOP.

I když šviháci s kabrioletem, co balili slečny, to asi viděli jinak.

A hasiči to mají nějak z podstaty své služby.

Ale pro diplomatické služby je vhodnější elegantní odstín.

Pancéřovaný vůz T613.

Stažené okénko umožnilo prověřit, že tloušťka skla je na 3prsty.

A předzvěst dnešních moderních technologií – pojízdná kancelář. TATRA 613-4 Mobicom.

Oblast, kde to hýří barvami, je, samozřejmě, závodní automobilový sport.

A nelze zapomenout ani na jedno z prvních  „dakarských“.

Nebo je libo něco speciálního?

Průhled do motoru.

Nebo snad expediční, které sjezdily celý svět?

Moc pohodlné to kodrcání po světě nebylo.

A co na závěr? Přece elegány.

To je přece nádhera!

A tím to všechno začalo. Automobil Präsident.

Historie výroby aut v Kopřivnici je dlouhá už více, než jedno století. Vnikla zde mimořádná technická řešení, díky kterým automobily Tatra směle konkurovaly věhlasným světovým výrobcům.

Historie posledních let zamávala s vlastnickými vztahy, nastal propad odbytu, výroby, problémy. Ale podstatné je, že se zase začíná dařit, byť i s cizími motory. Tatra stále žije.

Přátelé, benzín tam sice moc cítit nebyl, ale lesk těch krasavců byl oslnivý.