K tomu Puchartu malá poznámka (i pozvánka na tuto zajímavou lokalitu zároveň). Puchart není vůbec miniaturní, Puchart je unikát. Nejedná se totiž o jeden hrad, ale hned o dva samostatné hrady vzdálené od sebe asi 100 m. Každý má samostatné opevnění, hrady nejsou vzájemně stavebně propojené. Jádra obou hradů byla přibližně stejně velká, horní hrad je chráněn mohutným příkopem a valem, pod skaliskem dolního hradu je vidět velká prohlubeň, patrně cisterna na vodu.

Puchart tak představuje unikátní a zřejmě jediný příklad dvouhradu na území Moravy.

Ano, viděla jsem mapu, kde je to patrné, byť v sandálkách jsem na zkoumání druhé části neměla odvahu, trochu mě to zaskočilo. Příště si vezmu pevnější obuv.

Děkuji za perfektní výklad

Jsem se lekla, že to píšeš mně!Fajn blog

Jituš a co až to zjistí ten, v čí ruce ležela ta růžová bobule

blog má všechno co mám mít

Učím se od mistrů

Ivo, krásné výlety, na zriceninach můžeme pustit fantazii ze řetězu. Jen by to někdy potřebovalo helmu. A co se týče Tebe? Pche, strčila bys do kapsy lecktereho pubertaka.:-)))

Soni, tož snažím se, dík

Jééé, ty ses vydala směrem k nám :-), už ti tam chybí jenom Cimburk a pivo mohlo být od nás od Orla :-)

Jani, postupně, beru to frontálním útokem

Zříceniny mám ráda, připomínají mi, že nejsem "až tak stará".

Pěkný fotky!

Pavli přesně, to je takové pohlazení po duši Díky.

Krasne fotky, Ivko. Jsi proste mladice

Dík, Honzo, lichotníku

Moc pěkný fotoblog. Chytla jste pěkné počasí.

Děkuji, počasí vyšlo akorát výletově.

Jo, růžovky se staly povinnou výbavou výletníků. Akorát je pořád někdo loudí.

Tož, co už. Někdy to pivo není na dosah

Super! Hrady a jejich zříceniny miluji. Na Helfštýně jsem byla, tam si dávají dostaveníčko umělečtí kováři. Díky za článek i za pěkné fotografie.

Děkuji, máte pravdu a zůstává tam po nich mnoho stop. Ještě se tam někdy vrátím