V zdravém těle, zdravý duch
Znám lidi, kteří se za honbou po nějaké dokonalosti, nebo pro polichocení vlastnímu egu, stále přesvědčují, že stačí na mladší generaci, že se jim vyrovnají duševně i fyzicky. Proč ne? Když jsou tomu ochotni něco obětovat a přináší jim to pocit uspokojení? Třeba je za to někdo obdivuje, i když spíše bych očekávala ze strany mladých kolegů reakci: „Už se nám tady nepleť!“
Taky jsem znala lidi, kteří tento stav měli naprosto přirozeně. Byli to mí rodiče, kteří byli v podstatě o 2 generace starší, neb jsem byla dítě pro radost ve starším věku, ale jít s nimi ve svých pozdějších letech na výlet pochodovým tempem, znamenalo téměř vypustit duši. Protože byli celý život aktivní, manuálně pracující, k tomu velkou zahradu. Mamka ještě ve vysokém věku každé ráno cvičila.
Tedy takovou kázeň jsem nikdy neměla. Jednodušší bylo říci svým známým vrstevníkům, většinou jsme osoby živící se seděním na zadku, když jsme si občas postěžovali, že nás něco bolí: „To víš, už nám není zwanzig!“ Jedna z mých kámošek mě za to nenáviděla, ale už mi dává za pravdu.
Nicméně, jisté události v mém životě způsobily, že jsem s tím začala bojovat. Přece nemohu promrhat takovou genetickou výbavu! Do ní sice patří i revma, ale hlavně aktivní přístup k životu. I začala jsem nasávat informace a hlavně něco se sebou dělat. Jednou z osob, která mě ovlivnila v pozitivním smyslu, byla fyzioterapeutka, ke které chodím na seřízení tělesné schránky. Vím, že bych měla, kromě jiných aktivit, které jsou výrazně atraktivnější (venčení psů poklusem, jízdy na kole, pěší výlety) provádět i cviky na uvolnění, protažení a hlavně na krční páteř. Ale znáte to. Kdo se přinutí pravidelně cvičit, má můj obdiv. Vždycky mě to, pravda, donutí, když cítím, že je to tak na brufáč. A to je samozřejmě špatně.
A při posledním zákroku na mých zádech, kdy jsem musela vstřebat lehké vyplísnění, cože to zas dělám, tedy spíš nedělám, padla strategická otázka: „A nechcete chodit do našeho rehabilitačního cvičení?“
Domluvila jsem se se svojí sousedkou, které též toto cvičení neuškodí, že půjdeme. Tedy ne že půjdeme jednou, ale budeme chodit pravidelně. V tělocvičně místní sokolovny, která vypadá stejně, jak si ji pamatuji před 40 lety, se schází skupina dam, které tam dochází roky a roky, pravidelně. Byla jsem tam téměř nejmladší, nejstarší nestorce nechybí daleko do osmdesátky. Skvělé, při cvičení rozdíl nepoznáte, navíc cviky jsou voleny uvážlivě, ale účinně. Střídají se dvě cvičitelky. Dosavadní dojem? Jedna fyzioterapeutka z nás chce udělat vývrtky a druhá protahovacími cviky roztrhnout velpůl.
Ale chytlo mě to. Když mi jednou známá říkala při zpáteční cestě z práce v pátek, že se těší, že už bude sobota a pospí si, řekla jsem, že se těším, že bude brzo pondělí a půjdu do cvičení. Nejsem normální? Nejsem si jista, zda jsem někdy byla.
Taky se mi stalo, že při zintenzívnění venčení psů, protože už je déle vidět, mě začalo bolet koleno. Naordinovala jsem si klid a masivní kůru speciálními potravinovými doplňky na klouby. Jsou velmi účinné, takže po necelém týdnu už jsem byla kolena testovat. Bylo to výrazně lepší. A jedna z venčitelek, se mě ptala, co s těmi koleny mám, proč s tím nic nedělám, proč nejím prášky? A jsme u toho brufáče.
Tedy co s nimi mám? Nedělám si iluze, že mě nepostihne revma. Navíc začala jsem běhat v padesáti a s nadváhou. Tak co to tak asi mohlo s koleny udělat? Ale dělala jsem to pro pejsky a hlavně pro radost a potěchu. Jejich i svoji. Ale dokud funguje speciální výživa, nepolezu do chřtánu zdravotnictví. Na druhou stranu nejsem masochista a mám zásadu, že pohyb s permanentní bolestí už není pro radost. Přece se nebudu bolestí trestat! A jsem toho názoru, že část kloubní výživy nahrazují i endorfiny z pohybu a dobrého skutku pro pejsky. A jak nás učí ve cvičení, pohyb přes bolest ne!
A jelikož mi zase otrnulo, šla jsem dnes otestovat nové přezutí na kole. Jen lehce, abych se nezpotila. To víte, že ano, způsobila to nezměrná chuť na koláč z pověstné pekárny pod hradem, ale pekárna je též na kopci. Spokojená, že jsem podala nějaký základní výkon, jsem si z nějaké nostalgie, spojené s tímto místem, dala makový. Ale už si ho tam nedám, býval lepší a nic už není stejné. Lidé i koláče se mění, ani já nelpím na starých pocitech, myšlenkách, lidech, když mi nic nedávají. Už jsem jiná, i ty chutě jsou jiné – ovocné, svěží.
Jen jsem si nad tím koláčem řekla, jak je možné, při mé slabé vůli, že jsem v daleko lepší kondici a že jsem dokázala sundat přes 20 kilo váhy, když nedodržuji základní heslo: „Nežrat!“ Je to možné, s pohodou v duši, přiměřeným pohybem, kloubní výživou a s větou: „Už mi není zwanzig!“ Vždyť říkám – ve zdravém (i když vrzajícím těle), zdravý duch!
Ivana Pavlisková
Čtyřnozí závodníci
Ano i chlupatí čtyřnožci závodí. A ačkoliv je zima a logický by byl report ze závodů psích spřežení, pojďme se trochu letně ohřát. A připlést se chlupáčům do cesty.
Ivana Pavlisková
Typicky vánoční
Tak máme zas typické Vánoce posledních let. Na blátě. Nevím, které už jsou takové v řadě, ale přesně vím, že toto jsou moje sedmé Vánoce, kdy na Štědrý den směřují mé kroky do psího útulku. Myslíte, že sedmička je šťastné číslo?
Ivana Pavlisková
Schizofrenie
Začarované slovo. Skandální slovo? Co kdo může, co nemůže, čeho je schopen a neschopen, co je schopen rozpoznat a co ne? Že to není typické vánoční téma? Zkusím vás přesvědčit, že trochu ano.
Ivana Pavlisková
Černá je dobrá, nejlepší
Že máte dost všudypřítomných slevových lákadel spojených s černým pátkem? Že černá v životě značí smutek? Přesto nelze popřít, že černá má cosi do sebe. Elegantní, klasická, společenská, tajuplná. To je černá kočka.
Ivana Pavlisková
I ty stará zřícenino!
Mnozí v kategorii ...sát, mi jistě dají za pravdu, že občas něco loupe, tu zabolí, ale pořád to ještě ujde. Tedy se člověk může cítit dotčeně, když neuctivá omladina konstatování z nadpisu utrousí mezi řečí vaším směrem.
| Další články autora |
Otevírací doba obchodů 17. listopadu 2026 vás může překvapit. Kam lze vyrazit na nákupy?
Listopadový státní svátek letos připadne na úterý. Jak bude na Den boje za svobodu a demokracii a...
Potkani v Praze nemají klid. Deratizátory doplňují nečekaní spojenci
Potkani v pražských stokách letos neměli zrovna klidný rok. Pražské vodovody a kanalizace (PVK)...
MAPA: Klíčovou křižovatku v Praze 4 čeká uzavírka. Kvůli metru D se bude objíždět
Výstavba nové trasy metra D významně ovlivní provoz na jedné z klíčových křižovatek v Praze. Práce...
Praha zažije první Pyžamovou jízdu metrem. Cestující vyrazí v nočním úboru až do Motola
Vyrazit ráno do pražského metra v pyžamu? Za normálních okolností by člověk nejspíš sklidil pár...
Zvonice, odkud estébáci sledovali ambasády, skrývá nečekané příběhy
Pozorovací stanoviště Státní bezpečnosti z doby totality se v Praze staly po 17. listopadu 1989...
Skiareály na Vysočině čekají na mrazy, vodu na výrobu sněhu zatím mají
Skiareály na Vysočině jsou připravené na zimní sezonu. Kromě mrazu a sněhu by kvůli letošnímu suchu...
V Hlinsku zadrželi muže se zbraní a kuklou. Chtěl přepadnout banku, spekulují lidé
Ozbrojený muž v kukle se v pátek postaral o pořádné pozdvižení na Tylově náměstí v Hlinsku na...
Nehoda kamionu a dvou dodávek uzavřela D8 u Prahy. Při požáru zemřel řidič
Kamion a dvě dodávky v pátek dopoledne havarovaly na dálnici D8 na sedmém kilometru u Postřižína ve...
Exnáměstek Pardubic Rychtecký povede odbor v Národní sportovní agentuře
Bývalý náměstek pardubického primátora Jakub Rychtecký (Žijeme Pardubice) se stal ředitelem odboru...

Útulný byt 1+kk s garážovým stáním Vranovská, Brno
Vranovská, Brno - Zábrdovice
13 000 Kč/měsíc
- Počet článků 292
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 859x
O svých zážitcích ze psího útulku jsem napsala knížku - Potkala jsem psy, útulek a lidi.
http://www.potkala-jsem-psy.cz/



















