- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Není to dávno, co všem občanům ČR bylo doporučeno, aby si zjistili, co je schizofrenie. Že je to vysvětlení „něčeho“. Jaká jsou práva a možnosti dotyčného, jaká má omezení, co může v takových případech Policie, lékaři, či jiné orgány a instituce a co nemohou?
Nepotřebuji to zjišťovat. Mám známou, jejíž syn má schizofrenii. Diagnostikovanou a neléčenou, dotyčný se léčit nechce, protože dle jeho názoru mu „nic“ není. Projevuje se to, například, tak, že čas od času ze svého pokoje vyběhl s nožem v ruce, nervózně přecházel bytem a tázal se přítomných „jestli tam někdo ještě je“ a jestli tedy má s nožem zakročit. Agresivita jeho chování se odvíjí, bůhví, od čeho. A tedy je více či méně nebezpečný rodinným příslušníkům. Ale možná i jiným, nevím.
Sama jsem měla tu čest být svědkem toho, když přišel odněkud, doprovázeli ho „neviditelní“ nepřátelé, lehké děvy a další, s nimiž komunikoval. I já byla zařazená do některé z kategorií.
Jednou byl obzvlášť nebezpečný a začal agresivně ohrožovat i rodinné příslušníky. Vysublimovali z domácnosti a zavolali Policii ČR. Přijeli brzy. A brzy také odjeli po zjištění stavu. Se zdůvodněním, že nemohou nic dělat, protože je to na léčení a on se léčit nechce. A nemohou ho tedy odvézt do léčebny proti jeho vůli. Možná, kdyby někomu fyzicky ublížil, tak snad ano. Zatím ale nikoho nezabil ani nezranil.
Je mladý, svéprávný, pracuje, a „nic“ mu není. „Naštěstí“ se odstěhoval a bydlí sám. Řeknete si, co je to za rodiče, rodinné příslušníky, co ho nepřinutí se léčit? Nežijete jejich život.
Někde orgány zakročit mohou a někde ne? Někdy je to důvod pro omluvu a někde pro výmluvu?
Nicméně mám pocit, že schizofrenicky se chová celý státní aparát, potažmo celá společnost. Příklad? Kdo někdy přišel do styku s novostavbami, rekonstrukcemi veřejných budov, firem, ví, že v procesu stavebního povolení a následné kolaudace, potřebuje vyjádření příslušné instituce, kde je zjišťováno, že budova má bezbariérový přístup a různá další opatření usnadňující přístup hendikepovaným osobám.
Jak si lze pak vysvětlit, když hendikepovaná osoba žádá státní instituci o zhotovení bezbariérového přístupu k domu, kde bydlí (úpravu obrubníku na chodníku), protože přes zvýšené obrubníky má problém se dostat domů a naopak ven? Tento případ jsem nedávno zaregistrovala v médiích. Udál se v Praze. Výsledek? Žadateli bylo úředně doporučeno, ať se přestěhuje.
Nemá to též známku schizofrenie? Na jednu stranu musíte vyhovět zákonným požadavkům a na druhou stranu, když něco chcete, potřebujete, stát se chová jinak?
Nesetkáváme se snad s tím, že mnohdy se lidé navenek ukazují, vystupují jinak, jako vstřícní, dokonalí? A když je poznáte blíže a zjistíte, že jsou to úplně obyčejní sebestřední pokrytci? Vše pro efekt, boj o místo na výsluní, snaha být obdivován a nepostradatelný?
A co jsou v současné době „vánoční svátky“? Pro většinu snaha o přetékající lednice, nablýskaná okna, lustry, skleničky, mít co nejvíc druhů cukroví a různých pochutin, sehnat peníze na dárky, stihnout pracovní resty před koncem roku …. chvat a stres. Výsledkem je tak leda únava a depka, nikoliv stav radostného tetelení.
Na druhou stranu se zaklínáme slovy o pohodových a klidných svátcích v kruhu rodiny a vzájemně si tak v tom chvatu přejeme. A ruku na srdce, kolik, zvláště hospodyněk, si už před svátky řekne – už aby bylo po všem? Ale je nutné to ještě vydržet a dekorovat přívětivým úsměvem a dle možnosti nějakým dobrým skutkem.
Nemá to také znaky schizofrenie, rozpolcenosti? Je na to lék? Moje mamka i babička, která se narodila v 19. století, by svorně řekly – hladu a polských vší.
Tak to zkusme jednou jinak. Bez pokrytectví a zamlžování pravdy, co na srdci, to na jazyku, aby každý hned věděl, s kým má tu čest. Bez naleštěných oken, ony nikam neutečou. Bez přetékajících lednic a stolů. Nebojte, obchody zase po svátcích otevřou a popelnice pak přetékat nezkonzumovaným nemusejí. A dobré skutky? Ty se dají páchat celý rok.
Tak krásné a opravdu pohodové Vánoce. A příště raději něco o zvířátkách.
Další články autora |