Psí detektivka

Takovou zápletku by nevymyslela ani Agatha Christie. A začalo to tak nevinně. Jednoho říjnového dne přivezli do útulku, kam chodím venčit, 2 psy.

Krásného, mohutného NO, klidného zralého pána a mladou fenku, kříženku stafforda,  milou už od pohledu. K našemu překvapení byli oba umístěni v jednom karanténním kotci. Ale prý byli odchyceni spolu a společný pobyt v kotci měli zažitý z  téměř měsíc trvajícího umístění v záchytném kotci v nedaleké obci. Čekalo se, jestli se snad nepřihlásí majitel. Nestalo se tak, byli tedy převezeni do útulku.

Bylo potřeba je pojmenovat. Německý ovčák dostal jméno Rex, fenka jméno Happy.

Happy se diví, kde se ocitla.

Rex se rozhlíží, kde má kamarádku.

Na procházku chodili spořádaně každý zvlášť, Happy vodily i děti, ale nejradši byli spolu.

Královské dělení o piškoty.

Happy byla bezprostřední, ale zvláště Rex nereagoval na základní povely. Proč? Zjistilo se záhy. Fenka byla načipovaná a čip byl polský, dokonce byl i registrován.

Oprášili jsme časem zavátou polštinu odposlouchanou z dob sledování polské televize před mnoha lety a přidali pár vygooglovaných povelů. A opravdu,  Rex začal reagovat.

Rex se směje naší polštině.

Následně se stal hlídačem areálu a velmi brzy si ho všimli dobří lidé a odvezli si ho, aby hlídal jejich soukromý majetek. Happy osaměla.

Rozhodily se sítě po různých kontaktech, protože přežít zimu v útulku by pro ni nebylo snadné, má krátkou strst a je dost hubená. Objevila se dobrá duše, která byla ochotná si ji vzít alespoň zatím do dočasné péče ke své smečce chovných psů.

Vymyslela se dokonalá logistika přesunu psa – od vyzvednutí z útulku, pěšího přesunu přes pole,  přenocování  v domácnosti ochotné venčitelky, převzetí jinou osobou a převoz na místo určení.

Venčení v mezizastávce.

Krásná, hodná, zvědavá Happy. Packu na to.

Vše do sebe zapadlo až na poslední článek. Paní, která si měla Happy vzít, to na poslední chvíli z rodinných důvodů odmítla.

Co teď? Přece se nevrátí zpět do útulku? Zůstala tedy v domácnosti, kde ale už mají pitbulku. A jako domácí, si tato, jinak velmi hodná psí dáma, s Happy dokázala udělat pořádek. Bylo by tedy dost problematické je nechat samotné spolu doma, aby neproměnily malý byt v kůlničku na dříví.

Začalo horečné hledání. Současně hledat nového dočaskáře (pár dní je u hodné paní v Opavě) a po druhé linii se začalo pátrat po původu Happy a případném původním majiteli. Byl osloven registr podle parametrů čipu, dokonce se podařilo najít člověka, který čip registroval. I telefon. A zde nastává další komplikace.

„Nigdy nie miałem psa!“ zněla odpověď na otázku, kde má psa, který má jeho nacionále uvedené v registraci čipu. Zde jedna stopa končí. Další mistrovský krok se podařil obětavé majitelce pitbulky, protože zjistila, že Happy byla nějakou dobu v útulku na polském území. Podle fotky, popisu, čísla čipu. Fenka, mix amstaf, věk kolem 2 let, překvapivá informace, že je kastrovaná. Kastraci provedl útulek. Sedí i charakterové vlastnosti – přátelská, důvěřivá, zvědavá a trochu lekavá. A navíc! Byla zařazena v kategorii: „Ma dom – našla domov“.

Mravenčí detektivní prací se podařilo dále  nakontaktovat i následného majitele po pobytu v útulku. Prohlásil, že se mu ztratila na výletě, že ji sice hledal, ale že už má nového psa a tedy Happy zpátky nechce. Zvláštní.

A zde začínají spekulace. Na cestě přes hranice někde v Polsku ještě „sbalila“ Rexe a vydali se spolu na další cestu? Nebo snad byli oba „vyvezeni“ za hranice, aby nebyli dohledatelní? Rex očipován nebyl! Jedna záhada za druhou. Kdo ví, co zažila, než se ocitla ve zdejším útulku nějakých 90-100 kilometrů od toho původního?

Jenže záhadám není konec. Čtečky objevily dva registrované čipy. I druhý registrovaný „majitel“ byl kontaktován. Zatím bez odezvy. A nedělejme si iluze, že se ozve.

Happy chce evidentně domov, nechce už putovat po útulcích a dočasných bydlištích, potřebuje, aby se jí někdo věnoval, aby zde byl jen pro ni. Aby měla jistotu, že se jí neztratí,  že se už nemusí stresovat a možná ze stresu nezvládat pobyt  samotná v bytě, či domku. Možná že teskní i po Rexovi.

Kdo pomůže rozplést toto klubko záhad, kdo pomůže hodné a bezelstné psí duši a poskytne jí trvalý domov? Tak, aby krásná  Happy byla opravdu šťastná a mohla klidně spát. Třeba na gauči.