K zamyšlení nad tímto tématem mě přivedl kolega, když přišel a zeptal se, jak spočítám plochu nějaké střechy. Jednoduché počty s jednoduchými vzorci. Trojúhelníky, lichoběžníky. Počty ze základní školy.
Vysvětlila jsem mu svůj postup. „A co když nemám na výkrese kóty?“, snažil se zpochybnit můj výpočet. „Tak si vezmu pravítko a odměřím z výkresu“, kontrovala jsem.
„Ale já nemám výkres, já to mám na obrazovce v pdf“, odvětil. „A proč nemáš klasické výkresy, když máš reálně převést stavbu do formy čísel, tedy peněz?“, tázala jsem se. „No, oni mi výkresy papírové nedávají“, pravil kolega. Otázku, proč je nechce a jak chce spočítat kvalitně komplexní náklady na stavbu, když nemá komplexní přehled o celé stavbě, jsem už raději nepokládala.
Proč ten nadpis? Zahlédla jsem nedávno na FB nějakou takovou poznámku, která mě pobavila, že když mám nepořádek na stole, mám i nepořádek v mysli. Špatná energie, nebo co. A obrázek. Asi pouze klávesnice PC, nebo notebook, vedle položen telefon, případně ještě zápisník. Už si přesně nevzpomínám. A krásný čistý stůl. Když pracuji ve vedoucí, manažerské pozici? Jsem například pojišťovací agent, realitní makléř, operátor různých služeb, IT specialista? A další profese, kterým stačí k výkonu povolání opravdu jen obrazovka počítače? Ale i tito občas nějaký ten papír potřebují a produkují. Smlouvy, formuláře, lejstra.
Vzpomněla jsem si na jiného kolegu, který má projekční kancelář. Před několika lety zpracovával pro svého známého, který byl vrcholovým manažerem jedné mezinárodní velké firmy v regionu, nějakou zakázku. Dotyčný přišel na konzultaci, rozhlédl se po kanceláři a otázal se: „Jak můžeš tak vůbec existovat?“
Na stole rozložené výkresy, složky se zakázkami, technické podklady. Kolega se zastyděl, ale zeptal se, jak to dotyčný řeší. „Já všechno řeším přes počítač, případně mám zápisník na stole a to je vše“, odpověděl na otázku dotyčný.
Nutno podotknout, že pracoval v personalistice a měl podřízené. Tedy hlavně rozděloval a kontroloval úkoly. Jeho činnost spočívá ve vymýšlení vizí, řídící koncepce a kontrole.
Úkolem projekční kanceláře je vytvořit podklady pro realizaci a získat stavební povolení, aby někdo dokázal a mohl výsledné dílo zrealizovat. Zatím se stále předávají projekty do procesu stavebního povolení ve složkách i na úřady a zedník stále potřebuje na stavbě výkres. Musí zde tedy být nějaká hmota papíru, kterou někdo vytvoří. Takže není zač se stydět. Hromádky písemností na stole mají svůj význam.
I vzpomněla jsem na jiného bývalého kolegu. Bylo to v dobách dávno minulých, kdy nechodily výkresy na PC ve formě pdf. Protože nebyly PC. Všechno bylo na papírových výkresech, které byly přehledné a na velké stavby i velmi rozměrné.
Kolega byl dobrý přípravář staveb a také vášnivý kuřák. Rozložil výkresy na stole, mnohdy pracoval na několika různých zakázkách, tedy je skládal na sebe. V určitém systému, aby vše vždy briskně našel. A mezi těmi hromadami papíru musel umístit popelník. Někdy ho, i se zapálenou cigaretou, překryl dalším výkresem. Dovedete si jistě představit výrazy, které se mnohdy linuly z jeho kanceláře, když se zapálená cigareta dostala do konfliktu s papírem.
I v době, kdy mám k dispozici dvou, či tří monitorové pracoviště, ale zedník na stavbě musí pracovat podle papírových výkresů, kde vidí celou stavbu, nebo si ji musí umět představit, ani já nedokážu a nechci z rozsekaných částí na monitorech zpracovat kvalitní výsledek. Celkový náhled na koncepci, návaznosti, představivost a tužka na poznámky do výkresů a značení toho, co již mám zpracováno. Bez toho kvalitní dílo neodvedu. Vidím občas výsledky toho, co je vytvářeno pouze z elektronických podkladů.
Proto se nestydím za nepořádek na pracovním stole. Hromady papíru, které mají svůj význam. A věřte mi, že to mám v hlavě dost dobře srovnané. A s tím, co mám a musím mít všechno na stole, to vůbec nesouvisí. Ale na sociálních sítích je to běžné a spousta lidí se tím baví. Někdo vymyslí „moudrou“ větu a mnozí, i bez zamyšlení se nad podstatou některých „ptákovin“, budou nadšeně sdílet a lajkovat. Protože to „moudro“ hezky zní.
Naopak, jako každý, kdo pracuje v podobných podmínkách, musím oponovat. Kdo chce a umí, vyzná se a libuje si i v nepořádku. A kdo tak funguje, ví, že tato kulantní věta zní v originálu úplně jinak.
