Myš nájemník

S příchodem jara, tedy letos opravdu pouze v kalendářní podobě, je dobře provětrat skříně a zákoutí domácnosti a zbavit se věcí. Věcí, které připomínají něco nevydařeného, nedokončeného nebo zbytečného. Tak aby zbytečně nezatěžovaly mysl a úložné prostory, šup s nimi pryč!

Nečiní mi to problém, nelpím na věcech. A protože od doby stěhování uplynuly téměř 3 roky, usoudila jsem, že je potřeba se probrat i prostorem garáže, kde jsem v zoufalství stěhování umístila věci, které mi bylo líto ve starém nechat a do bytu už mi nevešly. Ale dost nostalgie, za tři roky jsem na ně nesáhla, je na čase se s nimi rozloučit.

Ale proč je v názvu myš? Protože přes zimu našla v mé garáži útočiště myš živá. Její přítomnost jsem zjistila, když jsem jednou při chystání piškotů pro psy před cestou do útulku jeden vložila do úst a zdál se mi nějaký divný. Tak jsem ho vyplivla a zjistila, že je se strojovou přesností ohlodán malými zoubky dokola. Při hlubším zkoumání jsem objevila v pytlíku s piškoty i myší hovínka. Tedy ty jsem do pusy naštěstí nedala.

Co teď? Instinkty hospodáře z nemovitosti mi velely odchytit do pastičky. Ale přece jenom, je to živý tvoreček a nejsem sadista. A přenášet Kočicha v přenosce, kterou nenáviděl, do garáže kvůli „ekologické likvidaci“, mi přišlo jako sadistické vůči Kočichovi.

„No jo, ale co když se mi pustí do letních pneumatik nebo různých hadiček na autě?“ přemýšlela jsem. „Je zima, nebudu ji vyhánět ven, musím jí připravit krmi, aby na moje auto nedostala chuť“ vymyslela jsem. Tak jsem odložila jeden z pytlíků na piškoty a několikrát týdně jsem jí tam pár piškotů nechala. Měla to vlastně jako bufet. Piškoty postupně mizely.

Jednou jsem ji při vstupu do garáže uviděla. Byla zrovna v bufetu. Ve mně se probudily pudy ochránce hospodářství a honička začala. No, byla rychlejší! Zmizela v nedostupném koutu.

Nedlouho potom jsem šla na pivo s bývalou sousedkou, která se začala chechtat při vylíčení této historky. Přemýšlela jsem nahlas, jak se mohla do garáže dostat, když tam není žádná díra. „A dáváš jí tam i misku s vodou?“ tázala se chechtající osoba. V tu chvíli jsem si připadala, jako idiot. Samozřejmě, že o suchu tam nevydrží celou zimu, někudy se tedy ven dostat musí.

Tak jsme se dohodly, že až skončí zima, protože jsem útlocitná, půjčí mi pastičku, kde se myš chytne živá. A pak ji mohu někam daleko odnést.

Ale poslední dobou piškoty v bufetu nemizí, jakoby se myš odhlásila z ubytování. Začala jsem ale s vyklízením nepotřebných věcí. A byla jsem překvapena. Posuďte sami. Našla si skrytá zákoutí, kde si nosila zásoby, které by stačily asi pro 3 generace myší. Nedostupné kouty i odložená obuv. I gumáky nejsou k zahození.

Dnes jsem v rámci separace zbytečností přemísťovala komínek letních pneumatik. A objevila jsem pod nimi připravené hnízdo.

Tak pevně věřím, že šla hledat partnera k výchově dětí a cestou se někde ztratila. Ale taky se kolem garáží pohybuje statný kocour z nedalekého domku, kterému jsem už i nějakou pochutinu též podstrčila.

No, ať už je to jakkoliv, zkus se vrátit hlodavče! Budu mít pro tebe připravené překvapení!