Letní osvěžení

Trocha osvěžení v létě nezaškodí. Nezvu vás ale na přeplněná koupaliště, byť by to mnohé pány zaujalo více. Zvu vás na výletové osvěžení oka i ducha. Výběr toho, co mi cestou padlo do oka a mnohdy pobavilo.

A protože vám chci, milí čtenáři, přes léto přinést pohledy na místa, kde jsme spolu ještě nebyli, uvedu tento „seriál“ místy známými a mně milenými. Štramberk je nejblíže a Radhošť proto, že se blíží svátek věrozvěstů Cyrila a Metoděje. Kde jinde bychom měli tedy končit než u jejich sochy.  

Ale proč nezačít vodičkou třpytící se za svěžího rána.

Je dobré se zastavit a podívat se na místa, kde už některým opravdu není horko.

Hřbitovy ve Frenštátě pod Radhoštěm a ve Štramberku. Morbidní? Jsem přece štír. A ruku na srdce, co nám uteče? Musíme tam stejně všichni.

Ale zpátky k vodičce.

Lomná ve Frenštátě a chladivé stromořadí. Oblíbené místo procházek. Ty prdelky se fotí lépe.

Ale ochladit se lze i v jeskyni.

Šipka ve Štramberku. To bílé vzadu není víla. Zde žil pračlověk, ale na návštěvu půjdeme jindy.

A neodpustím si jeden reklamní.

Ale z ryze pragmatického důvodu. Neměla jsem ani hodinky ani mobil, tudíž mě zajímal ciferník na hradební věžičce vlevo.

Ale ledasco může zalahodit oku.

Volské oko, pro ta mám slabost. Tedy na střechách.

Toto může lahodit jen oku „volově“.

Branka do nikam. Málem jsem ji minula. Baštila jsem totiž vynikající zmrzlinu z cukrárny U Hezounů ve Štramberku. Jak mi sluníčko pálilo na hlavu, zapomněla jsem ji vyfotit. Ale obsluhující jsou opravdu šviháci.

Byla žízeň, no.

Veliká.

Zvláštní kombinace.

Jako živá. Bubo.

A samozřejmě zvířátka.

Při své představivosti už jsem pejska viděla v útulku. Ale pán si ho jen přivázal před obchodem.

Pohled mluví za vše.

Osvěžit se lze i v lese.

Už pomalu zrají.

Nebo ve stínu stromů v hoře.

Akorát se na ni nesmíte v hicu štrachat na kole.

Pak pod kopcem trochu pobaví.

Potřebuju ochladit.

Takže cílové občerstvení.

Přátele, toto jsem pila poprvé a naposled. S vitamíny. Normální klasický modrý neměli.

Ó pivní bože, jak jsi mohl dopustit, že něčemu takovému říkají pivo, byť s přívlastkem nealkoholické? Život má přece být hořký! A pivo tím tuplem.

K pivu buchta? Trochu se mi cestou utláskala.

Samozřejmě mohu. Ještě couvá, až za pár dní bude říkat: „Nežer!“

Ale výdej energie byl aspoň na půl pekáče.

Tak příště zase někam jinam.

A ještě se pokochejte.