Dva roky za mřížemi

Nikdo z nás by asi o takovou zkušenost nestál.  Jak se asi cítí psi v útulcích, kteří za mřížemi stráví měsíce, roky? Jedním z nich je i Rex z vlčovického útulku, který v těchto dnech „oslavil“ dvouleté výročí pobytu v útulku.

Našli ho uvázaného poblíž cesty s tímto průvodním listem.

Co my víme, proč měl problém s dětmi? Pokousal? Provokovaly ho, bily? Proč se ho rozhodli zbavit takto, vědí jen majitelé a musí si to sami vyřešit se svým svědomím. A připusťme, že aspoň měli snahu upozornit na zásadní nedostatek a základní údaje. A uvázali ho tak, aby ho brzo našli.

Začali jsme se s ním seznamovat. Byl nedůvěřivý, přes plot cvakal zuby nejen po dětských rukách. Z dobrovolníků se nás našlo jen pár, kteří si k němu našli cestu a odvážili se ho venčit. Na počátku jsme byli 3.

První fotky v útulku.

Postupem čas jsme zjišťovali, jestli má nějaké vlohy. Možná má v sobě kousek border kolie, velmi rychle pochopil, co má dělat na cvičišti, kam občas zajdeme, pokud se tam necvičí privátní psi.

Seznámení s kladinou, dnes na ní dokáže i zatancovat.

A sluší mu to na ní. Ale dokáže se vyrovnat s ledasjakými překážkami.

A způsobně posedět v oblíbeném zátiší s odpadkovým košem.

Za více, než pět let, co chodím do útulku venčit, jsem si všimla, že mnoho psům se pobytem v útulku zhorší psychika. Rex přesně naopak. Pravidelní venčitelé s ním nemají absolutně problémy, je hravý, mazlivý. Možná nejméně konfliktní pes v útulku v poslední době ve vztahu k jiným psům. Vždy čeká, co udělá ten druhý. Pokud je druhý pes v klidu, nejsou s nimi pak problémy. Pokud ale druhý pes po Rexovi vyjede, nenechá si to líbit.

Je zvědavý na druhé pesáky a galantní k fenečkám.

Miluje klacíky, vodu a sníh.

Hledáme spolu občas čtyřlístky, ale zatím mu nepomáhají.

Všímaví najdou v levém dolním rohu.

Za dobu pobytu jedna pravidelná venčitelka odešla, další přibyli. Ale vybírá si sám. Ty, kdo mu „nevoní“, dokáže upozornit, aby se k němu nepřibližovali. Cesta k němu vede přes klidný přístup, nemá rád prudké pohyby a už vůbec ne to oblíbené gesto, jak se seznámit se psem. Strčit ruku před čumák. Dvakrát jsem byla svědkem, jak do ní kousl. Bez upozornění.  Těžko říct, jak by se choval k dětem, na vycházkách si jich nevšímá.

V současné době ho venčí pravidelně 6 lidí, mimo jiných, mladá slečna i svěží důchodkyně. Prostě musí tam být vzájemné kouzlo. A ke svým věrným je oddaný.

A tuto znají čtenáři mé knížky.

Byla by škoda, kdyby další měsíce trávil za mřížemi. Je to šikovný, fajný pes.

Milý Rexi, pevně věřím, že někde ten pravý páníček na tebe čeká, jen třeba neví, že existuješ, tak třeba si tě teď všimne.

https://youtu.be/u31R6Nox1kU