Dialog s lenorou v posteli

Velikonočního rána jsem rozlepila oko, přeorientovaná už na správný čas, tedy kolem čtvrt na pět a po kontrole hodin jsem se spokojeně zachumlala do peřin. Ne na dlouho. Brutálně mě vytáhlo zvonění mobilu – budík, pondělí, no.

Navíc ležel v jiné místnosti. Po jeho zpacifikování jsem se vrátila do peřin. Ale spánek už nepřišel, zato se vedle usadila lenora. Tak jsem si tak ležela a přemýšlela a pomalu protahovala tělesnou schránku. To mě bolí, ale to mě minulý týden nebolelo! Aha, já jsem včera odpoledne poprvé oprášila kolo a vyjela na známou trasu do podhradí a kolem oblíbené pekárny. Na lopaťák.

To jsem si dala! Podhradí obležené motorizovanými miláčky, davy lidí směřovaly do obory, je hezky. Jestli se do pekárny štrachám zbytečně…? Naštěstí ještě můj oblíbený měli. Cena se, od mé poslední návštěvy před loňskými Vánocemi,  zvýšila o víc než deset procent! Ale mám dojem, že ubylo „hmoty“ za tuto cenu. Mám ráda, když těsta není mnoho a nádivka je na koláči vidět. Ale zde bylo vidět téměř přes koláč! Omotal se mi kolem ruky, kus se utrhl a spadl na zem. Jablko se skořicí! Jaká škoda! No, ze země ho jíst nebudu.

Tak raději pojedu dále. Když už jsem se dostala do půlky trasy, kde už se pak jede jen z kopce a po rovině, už mě celkem bolely nohy. Aby ne, když jsem 4 dny po sobě, i dopoledne téhož dne,  zase lítala se psy v útulku. A při každém poskočení kola na nerovnosti jsem pocítila bolest v oblasti kříže. Dojela jsem domů ještě i s bolavým zadkem. Nohy bolet přestaly.

Dnes ráno mě tedy při uvádění tělesné schránky do provozních obrátek bolelo, v mládí prasklé, zápěstí, ale to je normální po první jízdě. A tak jsem řešila ty kříže, kde jsem vloni měla problém.

Dumala jsem dále. Kterou svalovou skupinu zase nemám dobře protáhnutou? Stálo mi to za to? Zrekapitulovala jsem výkon. No, na tu bídu, celkem dobrý, ale není se čemu divit, intenzivněji zatěžovat svaly mám oficiálně z fyzioterapie povoleno teprve od února.

Myšlenky dále vířily hlavou na polštáři a lenora pokoušela. Ale proč mě při běhání se psy nic nebolí? Není to nějaké znamení, že bych měla kolo odložit a přeorientovat se na běh? Zuzka Součková by z mých úvah měla možná radost. A to jsem nečetla ještě její druhou knížku! Ne, to by asi nešlo, přece jenom, někdy u toho pohybu radši sedím. To bych měla nějaké kilo ještě shodit, ať nezatěžuju tolik klouby. Ale to už nejsou po zpevnění středu těla moc špeky, to je přebytečná kůže. To nechce redukční režim, ale docenta Měšťáka na přešití.

Tak nic, necháme to půl napůl. Stejně od doby, co můžu zase bez omezení chodit, si raději na kopec vyjdu svěží chůzí a dolů seběhnu, než bych se tam štrachala na kole a motala se tam mezi těmi, kteří mají na kopce vhodnější stroje.

Takže, stále v leže, jsem uvažovala, co tedy zvolím za program na sváteční den? Ne, běhat se psy do útulku nejdu, musím si dát pauzu a musím třídit a chystat fotky a vůbec, činnosti mám teď dost. Lenora nadšeně souhlasila.

Po hodinovém dialogu s lenorou jsem ji umlčela, vylezla jsem z peřin a zkoušela identifikovat ta bolavá svalová vlákna. V deset dopoledne uzrálo rozhodnutí, že to dnes po obědě na kole zkusím znovu. Proč? No protože jsem zase měla chuť na lopaťák a nechtělo se mi už vytahovat kus štrúdlu z mražáku, od snídaně nezbylo. A chtěla jsem si ověřit, jestli jsou průsvitné všechny, nebo to byl nějaký aušus. A to je důvod, proč jsem schopná lenoru porazit.

Kupodivu se mi jelo dnes lépe, ale davy lidí snad předčily předchozí den, ještě, že jsem se vrátila pro zvonek na kolo. Dojela jsem na testovací místo. Zvolila jsem hruškovou verzi. Upadávající kus jsem pohotově zachytila a raději čtvrtku přeložila napůl. Dnes v mých útrobách skončil celý, ale jsem si jistá, že na hodně dlouho byl poslední.

Výsledek? Místy se proplétat mezi skupinami  lidí, kteří využili pěkného svátečního dne a vydali se na procházku. Někteří měli poněkud nejistý krok. Do toho bruslaři, výkonnostní cyklisté, kteří výrazem v obličeji dávali najevo, jak je ten provoz obtěžuje. Mají mít zvonek, každému jsem za umožnění průjezdu poděkovala. Někteří by mi možná i nalili.

Že jsem raději nešla venčit do útulku. Dámy tam od obsluhy dostaly nakládačku na zadek. Aspoň bych přesně věděla, od čeho mě ten zadek bolí.