Koukám na televizi, načež je film přerušen spotem, kde se jedna opice hrabe v pídeli druhý opici. V dalším reklamním bloku si zase medvěd odrbává zadnici o cosi. A to mě má přimět si koupit přípravek proti hemoroidům. No potěš!
Myslím, že v oblasti reklamy už je český divák zvyklý na ledacos. Počínaje gynekologickými preparáty, které rozumí mojí vagíně, přes nakažlivé skittlesničky až po totálně mimózní fousaté léto. Ale tohle?
Pavián s rudým napuchlým zadkem a opičí kolega, co mu drbáním mírní údajné svědění. Docela eklhaft, řekla bych. Co na tom, že je ta opice v říji a o hemoroidech nemá ani páru.
Říkám si, co se asi odehrávalo reklamním kreativcům v hlavě (nebo možná v gatích mezi půlkami), když tohle vymýšleli. Opravdu tímto počinem chtěli nalákat zákazníky ke koupi propagovaného produktu? Nebo to snad byla zákeřná pomsta výrobci?
Humor je bezva věc a dobrý vtip vkusně a šikovně podaný v reklamě dokáže určitě divy. Vydařená byla třeba série reklam T-Mobilu s Vojtou Kotkem a Lukášem Pavláskem. Ty mně fakt bavily. Nebo kecky.
Ale je jasný, že působivá reklama, která se navíc bude lidem líbit, vyžaduje trochu víc inteligence a nápaditosti. A to teda opice a medvěd nesplňují ani omylem. Ty splňují pouze dvě, z reklamního hlediska naprosto nežádoucí kritéria, a sice krystalickou nechutnost a odpudivost.
Jak si televizi skoro nepouštím, neboť u nás běží de facto nepřetržitě Pingu, Máša a medvěd nebo Prasátko Peppa, tak pak když ji zapnu, občas se nestačím divit.
Zajímalo by mě interní hodnocení efektivnosti opičí reklamy a křivka úspěšnosti prodeje onoho gelu. A také to, zda si tvůrci nyní drbou… hlavu.
