Hody, hody aneb Na louce se pase bílý kůň…

Svátky jara, malovaných vajec, zmalovaných zadků a velkého úklidu. A když vás chytí nefalšované velikonoční šílenství a nemáte vejce, pomalujte třeba citron. A když nemáte barvy, vyhrabejte ze šuplíku permanentní fix.

Teda vejce by byla, dokonce i pár bílých, ale s těmi barvami už to bylo horší. Obtisky a stahovací folie jsou nuda, tak jsem prohrabala co se dalo a našla slovy tři permanentní fixy – černý, modrý a zelený. Obyč fixek mám jako matka malého děcka habakuk, ale ty pochopitelně nedrží. Tu čárku, tam ťupku a nakonec z toho vyšla vajíčka docela k světu.

Osení jsem pořídila už v týdnu a kapánek od té doby zařvalo, neb na louce se u nás nepase bílý kůň (nenechte se zmást titulkem), ale býložravá kočka. To bude v alejích (po bytě) zase nabli.o. (Kočkaři vědí ;-))

Trochu čokoládových vajíček nezaškodí, na pondělí se budou hodit stejně dobře jako ta slepičí zdobená. Prťousové je ocení dokonce i víc než vypiplané kraslice.

A protože vajec není nikdy dost a dostavila se typicky velikonoční chuť na dobrý vajíčkový salát, vzala jsem to všechno jedním vrzem. Vejce natvrdo, majolka, dijonská hořčice, černý pepř, jarní cibulka a nadrobno kyselá okurka.

Všechno smíchat, vychladit a s čerstvou houskou... to je, pane, dobrota.

Tak šťastné a veselé!