Úplně ztracená...

Chodíte někdy po svém rodném městě s mapou? Já celkem běžně. Teď už sebou nevláčím tu knížku s názvy všech ulic a adresami význačných budov a institucí. Od toho mám přece aplikaci v chytrém mobilu. Bez ní bych byla úplně ztracená.

O tomto místě jsem se vlastně dozvěděla čirou náhodou. Vůbec jsem neměla tušení, že existuje. Když jsem si na podzim loňského roku sháněla výukové materiály na téma, jak se žilo v Praze na počátku 19. století, tedy když už bylo Národní obrození v plném proudu, vypadly na mne z internetu názvy zahrad a parků, o kterých jsem měla jen letmou povědomost: Folimanka, zahrada Kanálka (již zaniklá, nacházela se v místech dnešních Riegrových sadů), Vyšehradské sady a podobně.

Další zahrada se jmenuje opravdu příhodně - Ztracenka. Je totiž dokonale ztracená v historické zástavbě Nového Města, ve svahu mezi Albertovem a Karlovem. Byla založena na konci 18. století a sloužila jako jeden z výletních cílů Pražanů. V době socialismu upadla v zapomnění a postupně zpustla, takže k výletům lákala už jen ztracené existence a lidi bez domova (kteří tu vlastně oficiálně v dobách minulého režimu nebyli). Zarostlý park ve strmém svahu byl teprve po mnoha desetiletích zrekonstruován ve stylu italské zahradní architektury a znovu zpřístupněn roku 2010 (zjištěno z Wikipedie).

Ale já jsem se o něm dozvěděla až o devět let později. Já vím, na rozdíl od Marie Curie-Sklodowské jsem nepředvedla žádný zásadní průkopnický počin, ale i tak mám ze svého soukromého "objevu" upřímnou radost. Tu mi prosím neberte.

Abych tento popisný úvod trochu zkrátila. Zahradu Ztracenka jsem zařadila mezi bílá místa na mapě Prahy, které bych někdy (v neurčité dohledné době) ráda prozkoumala. Jenže člověk míní a různé okolnosti mění. Z všeobecně známých důvodů jsem si jarní pučící přírodu užívala jen v nejbližším okolí svého domova, i tak mne pod rouškou a se zamlženými brýlemi moc netěšila, takže vycházka do Ztracenky byla pro mne ztracená. A pak se našly další důvody, proč výlet odkládat: není čas, je ošklivé počasí, atd. atd.

Svůj nápad objevovat neznámá místa na mapě velkoměsta jsem oprášila až minulý týden. Totiž, šla jsem k zápisu na Přírodovědeckou fakultu (probůh ne snad že bych ještě něco hodlala studovat, ale zplnomocnila mne k tomu dcera, která byla zrovna na cestách). Když jsem si gůglila mapu místa, kam se mám dostavit s  potřebnými dokumenty, zjistila jsem, že je to jen co by kamenem dohodil od parku Ztracenka, který jsem už několik měsíců chtěla najít a pokořit.

Tak tedy zde je pokus o dokumentaci:

Tak zas někdy příště. :))