Měla takový pěkně vyvinutý poprsí. Tipnul by asi tak pětky. Minimálně. V tom kytkovaným obepnutým triku s krajkou ve výstřihu vypadalo fakt efektně. Ne snad vyzývavě nebo vulgárně - tak akorát. Stála tam, usmívala se a voněla,...
...ruce jí kmitaly sem a tam. Prsíčka, stehýnka nebo si dáte něco jiného? Hodila po něm svým bleděmodrým pohledem a on byl v koncích.
Chodil sem pravidelně, dvakrát nebo třikrát týdně, a vždycky když na něj přišla řada, mlčel jak ryba. Rudnul až ke kořínkům vlasů, dřevěněly mu nohy, v ústech měl vyschlo. Jediné na co se zmohl, bylo, že prstem ukázal na to, co by si přál. Připadal si jak úplný trouba.
Jak je to možný, že on, kterýmu na střední škole ve třídě nadbíhalo minimálně pět holek (no možná to bylo tím, že byl v převážně dívčím kolektivu), se teď chová jako naprostý pako? Jako nějaký náctiletý puberťák. Jenže tahle holka není žádná tuctová kopie těch unylých modelek z ženských časopisů. Tahle je originál. Krev a mlíko. Kromě pěknýho hrudníku, milých očí a vždy usměvavých tváří z ní vyzařovalo něco, co nedokázal popsat.
Prý je tady na výpomoc, protože její tetě to tady patří. To jen tak náhodou zaslechl, když se jí jeden zákazník neomaleně ptal: "A vy jste tady nová? Vás jsem tu ještě neviděl. Vám to jde tak hezky od ruky..."
Jiná by ho možná poslala do patřičných mezí, ale ona se, jak měla ve zvyku, krásně usmála a vysvětlila tomu dotěrnýmu chlápkovi, jak se věci mají: "Ne já tady jenom občas zaskakuju za Jiřinu, když to nestíhá. To je moje teta. Ona je tu šéfová."
"A co jinak děláte, slečno? Vy pracujete v oboru?" nedal si pokoj ten chlípník. Že mu nevrazí pár facek!
Ale ona ne. Jo holt náš zákazník, náš pán. Je přece profík, i když jenom zaskakuje. A tak mu věnovala další ze svých okouzlujících úsměvů, a místo aby mu jednu ubalila, zabalila mu zručně zboží. A jen tak mimochodem dodala: "Já si dělám masérský kurz, už budu brzo hotová."
On z ní byl hotový už dávno. A teď mu tady ten drzý chlápek nestydatě svádí dívku jeho snů a on si to nechá líbit? Ještě se jí vnutí na masáž a kdo ví, co potom? To je přesný! Vypadá jako nějaký týpek, co střídá ženy jako fusekle. To si ta jeho kráska nezaslouží.
Co má dělat?
Než vymyslel něco smysluplnýho, za tím drzým donchuánem, lamačem nevinných dívčích srdcí, zaklaply dveře. Zůstali tady jen oni dva. Úplně sami. Začala se ho opět zmocňovat panika. Dneska měla na sobě puntíkované šaty u krku na knoflíčky. První tři měla rozepnuté. Její ladné křivky se ukrývaly za bílou zástěrou.
Polilo ho horko. Díval se na ní, jak ponořila své prsty do čerstvého masa. Chvíli přerovnávala cenovky a pak upřela svůj pohled na něj: "Prsíčka, stehýnka a nebo si přejete něco jiného?"
Trapné ticho.
Zhluboka se nadechnul a vykoktal ze sebe: "Slečno, já bych si Vás přál celou..."
Usmála se, až se mu zatočila hlava, zapíchla cenovku do kuřecího srdce a řekla: "Dneska končím v pět..."
