Padesát odstínů modré...

Mám modré oči a koukám se jimi na svět už nějaký ten pátek. Někdy vidím věci růžově, jindy zase až moc černě. Ale když se podívám z jiného úhlu, kolem mne je spousta modré - a to vůbec není špatné. Co bychom si počali bez téhle...

...barvy, protože:

Modré jsou hned dvě barvy duhy,
která se zaskví, když si světlo
podá ruku s kapkou vody
a taky nebe, když slunce rozežene mraky
a modrým štětcem přetáhne upršenou šeď
Modrá je touha po štěstí, které často
proklouzává mezi prsty,
je neposedné jako ten třepetavý
motýl modrásek, co přelétává sem a tam
Modré je čekání na tu správnou chvíli,
která možná přijde a možná se kamsi
tiše vytratí, má stejnou barvu
jako ta květina zvaná čekanka
Modré jsou vzpomínky, které se
schovávají nenápadně v trávě jako
ty drobné kvítky pomněnky.
Modré je přání, které nikdy nevyslovíme,
abychom ho nezakřikli...
a taky smutek z plynoucího času,
který nelze vrátit ani zastavit
Modré je hledání lásky a harmonie
Modrá je něha, věrnost a důvěra
Modrá je naděje ale i zklamání,
že věci někdy dopadnou
úplně jinak, než chceme...

Modrá jsou otlučená kolena,
která nám někdo pofouká,
dokud jsme malí...
a pak už si s nimi musíme
poradit sami...
Modré je léto u vody
a luční zvonky ve vysoké trávě
Modrá je pusa od borůvek,
kterých hltáme plné hrsti,
co jsme jich v dětství nasbírali
do modré oprýskané bandasky...
Modrý je spánek v odpoledním horku,
kdy se nám zdají bleděmodré sny
Modré je světlo měsíce a špička
plamene u večerního táboráku,
který září do tmavěmodré noci.

Modrý je vzor na cibuláku po babičce,
kterému se už dávno ulomilo ouško
a ta stará zástěra, co objímala
její široké a laskavé srdce
Modrý byl můj první chlebník,
kam se vešla leda pláštěnka
a svačina na výlet,
někdy zmodral i salám, který jsem
tam omylem zapomněla...
a moje oblíbené modré dvoudílné
plavky, co se mnou zažily pubertu
a taky šortky z ustřižených džín,
samá záplata a cik-cak entlování
na prošoupaných místech
Modrá není jen dobrá,
moc si nepotrpí na přetvářku, i když
některé modré  mají nos trošku nahoru
a tváří se vznešeně a majestátně:
Blankyt, azur, kobalt, ultramarín, indigo...
rády se zdobí safíry, topazy či tyrkysem,
že prý jim koluje v žilách modrá krev.
Zato šmolková nebo chrpově modrá
jsou skromné holky do nepohody,
které potěší oko i duši...
Modré je blues, které pronikne
až hluboko do srdce
Modré je nekonečné moře a
také tajemství, které se v něm ukrývá
Třeba ten tajuplný ostrov, který
si matně vybavuji ze svého dětství -
má také jméno "Modrý".

Název známé knížky jsem si dnes vypůjčila z čistě symbolických důvodů, kdo mne zná, zjistí si to sám proč...

Tak zas někdy příště. :))
 

Autor: Pavla Kolářová | neděle 5.7.2020 14:42 | karma článku: 12,96 | přečteno: 308x