V noci z nebe nabrečelo cosi bílého a mokrého. Cože tak brzy? Vždyť já jsem sotva roztřídila fotky z prázdnin. To abych konečně vyndala zimní boty a rukavice. S jistotou hmátnu do druhého šuplíku. Vytáhnu plavky, druhé plavky,...
...třetí plavky. K čemu mám ksakru troje plavky? V daném okamžiku jsou mi tak trochu platné jak mrtvýmu zimník. Ten mám naštěstí už nachystaný a vykartáčovaný, ale rukavice nikde. Vybavuju si, že plavky číslo 3 jsem si zakoupila, protože kdosi zkritizoval, že v plavkách číslo 2 vypadám jak muchomůrka zkřížená s beruškou (a to jsem si myslela, že puntíky jsou "cool"). Plavky číslo 1 zřejmě dosud skladuji ze sentimentálních důvodů - ty mi slušely nejvíce, ale už se poněkud rozpadají. Ale třeba ještě zažijí comeback.
No fajn, plážový oděv bychom měli, ale kde jsou ty rukavice? Prošacuju skříň svých dcer, třeba se poštěstí. Asi budu muset vzít za vděk čímsi zářivě růžovým s našitými třešinkami. To teda bude třešinka na dortu, jestli vyrazím do terénu v těchhle dětských rukavičkách.Ty měly už před dvěma lety skončit v bazaru, ale znáte to: věcí které měly být udělány už před dvěma lety se za posledních deset let nakupí tolik, že to nestihnete dodělat ani do důchodu.
Snad to s tím sněhem zatím nebude tak horké. Užije si svých deset minut bělostné slávy a pak zešedne smogem, jak už to ve městě bývá, a do oběda roztaje. Rukavice růžovky raději nechám doma, zato vytasím foťák, abych si alespoň zvěčnila, jak to v Praze po ránu vypadalo den před svatým Martinem:
Tak mne napadá cosi přízemního k zamyšlení po těch třech dnech, kdy jsme na každém rohu řešili, jestli Hillary nebo Donald: Myslíte, že budou vánoce na ledě nebo na blátě?
Snad nám to zítra svatý Martin napoví.
