Možná...

Možná se bojím toho, že mám strach... A tenhle pocit mne všude doprovází... Varování: ano, je to poezie, taková trochu pesimistická...Ale taky do určité míry motivační...

Možná...

Možná se bojím toho, že mám strach
A tenhle pocit mne všude doprovází
Jak bezmocná loďka
potácím se ve vlnách
plachty samá díra
a kormidelník schází

Možná tenhle svět není pro každého
růžový, jak na míru ušitý
Už nechci být sama, co je na tom zlého
a proto prchám do své ulity
možná se mi tam i líbí
ale po pravdě...
něco tu jaksi chybí...
Možná, hádejte proč, já nemám zdání
lásce se zuby nehty bráním
nejsem moc stavěná na zklamání
a taky nechci, aby si snad někdo
probůh, jen to ne
nemyslel, že ho zoufale a trapně
uháním...

Říká se, že v jednoduchosti je síla
tak proč neházím trable za hlavu
bez složitých řešení, kde bych byla
ne, nedělám to pro svou zábavu
je to jako na stěnu házet hrách
neustále tápu, už zase přemáhá mne strach
mám nebo nemám, co když, co kdyby
stále mne trápí pochyby...
Možná, že realita bolí víc než snění
jenomže ve snech žít se nedá
vždycky nám utečou po probuzení
v reálu se však špatně smysl hledá
i ten nám často uniká
a není k polapení...
Možná, že jednou přijdu na to
a nebudu pořád řešit jak a proč
bránit se ztrapnění, na místě stát
život přece není jen z průšvihů veletoč
Možná, že i risk občas stojí za to
Možná se i strachu přestanu bát
Možná se tvářím, že už všechno vím a znám
že stačí přečíst pár chytrých příruček
co nabízí na bolístky snadný lék
a všechno mi bude jasný hned
až na to, že v tom pěkný zmatek mám
jak bezmocná loďka
potácím se ve vlnách...

No, znáte to
bych mohla vyprávět...
 

 

 

Nominujte autora do ankety Bloger roku

Autor: Pavla Kolářová | úterý 22.8.2023 20:03 | karma článku: 11,19 | přečteno: 209x