Milé děti,...

Nevěřte tomu, že všechno, co opravdu potřebujete znát, se naučíte v mateřské školce nebo to najdete na internetu. Život není zase až tak jednoduchej, fakt nekecám. Taky jsem kdysi byla dítě, ale už jsem z toho vyrostla...Bohužel.

Nedá se svítit, ale je to tak.

Ne snad že bych vám záviděla všechna ta lízátka, hračky, plácání báboviček nebo lístek do ZOO za polovic. Chybí mi v dospělosti ten váš dosud ještě nezkažený pohled na svět, víra v dobro a zlo, kouzla a zázraky. Ale i tenhle úžasně bezstarostný a naivní stav taky netrvá věčně, věřte mi. Kdy přesně malý člověk přijde na to, že ne všechno je v životě jako v pohádce, si už přesně nevzpomínám. Mlhavě však tuším, že ta doba před tím, než věci přestaly být jenom JAKO a některé začaly být i DOOPRAVDY, byla moc krásná.

Co bych vám k dnešnímu svátku popřála?

1) Usmívejte se. Pro nás dospělý je takový dětský úsměv jedno velikánský pohlazení. Já vím, někdy není čemu se usmívat, ale za skoro každým temným mrakem se někde tam úplně vzadu schovává sluníčko.

2) Nemějte strach. Když vás něco trápí a bolí, řekněte to velkým lidem. Oni sice neznají lék na všechno, ale udělají, co mohou pro to, abyste v tom nebyly samy.

3) Buďte zvídavé. Všechno, co se dozvíte už v raném věku, si snáze zapamatujete. Mnohem lépe než o třicet let později. Ptejte se. Na každé PROČ musí existovat nějaká odpověď PROTO.

4) Nebuďte sobecké. I když jste malé, i vy můžete dávat, nejenom dostávat. Začněte třeba tím, že dáte velkou pusu mámě a tátovi.

5) Naučte se dělit. O svoji radost, pytlík bonbónů, nové pastelky, super extra autodráhu, Bárbínu s poníkem, ale i o svoje smutky a starosti.

6) Neubližujte. Druhým dětem, zvířátkům, ani sami sobě. Nikomu. Znáte to z pohádek, zlý skutek nikdy nikomu neprospívá a obrátí se proti vám.

7) Nedělejte si nic z rozbitých kolen a modřin. Těch ještě bude. Člověk se musí naučit padat, aby pak mohl zase vstát.

8) Neničte. Kytičky, stromy a věci, které vám nepatří. Jak by vám bylo, kdyby někdo rozšlápl váš oblíbený vláček nebo rozbil tu krásnou mrkací panenku?

9) Nenapodobujte dospěláky úplně ve všem. Oni nedělají vždycky všechno dobře a správně.

10) Naučte se jim občas říkat: Hele, tohle se fakt nedělá. Oni nejspíš neposlechnou, ale mějte s nima trpělivost.

Zpívejte.

Hopsejte.

Dělejte kotrmelce.

Hrajte si (občas i s námi dospělými).

Objevujte.

Mazlete se.

Milujte ty, kteří milují vás.

A užijte si krásný Den dětí. :))

P.S.: Je mi jasné, že mezi čtenáři iDnes je mizivé procento (blížící se nule) dětí, takže jste, doufám, pochopili, že tenhle text je určen především nám dospělým. Buďme dneska na ty naše prcky i vzrostlejší dítka obzvláště hodní a milí. Aspoň dneska jim nezáviďme, že jsou ještě dětmi a mají svůj barevný bezstarostný svět... Kéž by to tak měly všechny.