Když v báru houstne dým, aneb Jak to vidí nekuřák…
… hloupostech, protože tak nějak vypadala v našich představách dospělost a my už jsme za žádnou cenu nechtěli být malý děti nebo nějaký trapní puberťáci, ze kterých si dospěláci utahují „hej ty tam pocem, chlapečku/ holčičko, do kolikáté už chodíš třídy?“.
Někdo z nás později odložil kouřící cigárko jako vzpomínku na „nerozumné mládí“, jiní si sem tam pro chuť a vlastní potěšení zapálí, ale mají svou drobnou „neřest“ víceméně pod kontrolou. Bohužel je dost takových, kteří nikotinu zcela propadli a nedokáží bez něj ani hodinku nebo dvě (chraňbůh déle) žít.
Že těm posledním nový protikuřácký zákon (doufám, že tentokrát už nezvratně přijatý) poněkud zatnul tipec, to celkem chápu. Mrzí mne, že jim to pokazí den hned po ránu, když si nebudou moci na zastávce autobusu nebo tramvaje dopřát trochu té malé radosti, než začne pracovní den. Je mi líto, že v průběhu pracovního procesu musí nedůstojně vybíhat ven za svou (kuřáckou) potřebou a tajně krást čas ze své pracovní doby. Opravdu s nimi cítím, jak jim je těžko, že ani večer po rachotě nebudou mít nárok si užít trochu té „pohody, klídku a tabáčku“ mezi kamarády ve své oblíbené hospůdce.
Ano, myslím to upřímně, já bych také řvala jak tur, kdyby mi někdo chtěl zakázat pít dvakrát denně kafe, které je koneckonců také návyková „droga“, kdyby někdo uzákonil, že se na veřejných místech nesmí pít žádné alkoholické nápoje, a kdyby byly navíc staženy z prodeje veškeré čokoládové výrobky, nepochybně obsahující škodlivé látky, to už bych vážně uvažovala o emigraci.
Ale vzhledem k tomu, že k žádným takovým represím zatím nedochází, nač se tedy vzrušovat. Stejně tak nechápu mírnou hysterii, kterou nový zákon vzbudil u části veřejnosti. Nejsem si vědoma toho, že by toto opatření omezovalo něčí lidská práva a někomu se záměrně ubližovalo. Snad jen tabákovým koncernům by mohly nastat (o čemž silně pochybuji) nepatrně krušnější časy – to mne opravdu dojímá k slzám, zvláště poté co jsem si kdesi přečetla, že v továrnách na tabák v zemích třetího světa pracuje mnoho malých dětí, které v útlém mládí umírají na různé zákeřné nemoci (např. rakovinu), protože ručně zpracovávají toxické tabákové rostliny bez jakýchkoliv ochranných prostředků.
Vím, že na vývozu tabákových výrobků závisí ekonomika těchto států, ale přesto jsem si tu nechutnou poznámku o umírajících dětech nemohla odpustit. Dělá se mi z tohoto faktu mnohem více nevolno než ze sugestivních "odstrašujících" obrázků na nových krabičkách cigaret. Tím že lidé přestanou kouřit, a k takové globální katastrofě patrně nikdy nedojde, samozřejmě svět nezachrání, ale o to tady přece v kauze „protikuřácký zákon“ vůbec nejde.
Nejsem žádný militantní nekuřák, prostě to je jen moje dobrovolná volba neinhalovat tabákové zplodiny. Stejně tak je to vlastní volba těch, kteří tuto zálibu mají, a já je nehodlám nijak poučovat a morálně odsuzovat, protože tím nekonají nic nemorálního a zavrženíhodného.
Ale snažte se mne, prosím, vážení kuřáci, pochopit. Já, která z mladické nerozvážnosti nikdy ani kouřit nezačala (snad v tom sehrálo roli i to, že celé mé dětství byli rodiče silní kuřáci a přes kouřovou clonu jsme někdy nedohlédli na druhý konec obýváku), mám taky svoje práva. Třeba právo na to stát po ránu na zastávce hromadné dopravy a vdechovat pouze běžný městský smog. Nebo si zajít s kamarády do libovolného restauračního zařízení, aniž bych si musela na internetu zjišťovat, jestli tam mají nekuřácký koutek. Taky bych chtěla v klidu posedět v parku u dětského hřiště a nemuset se rozčilovat, že těm mrňatům někdo fouká dým pod nos a pak ještě odhodí vajgl přímo do pískoviště – no tuším, že v tomto případě je na lidskou bezohlednost jakýkoliv zákon krátký.
Zkrátka a dobře, připadá mi normální respektovat druhé a být též respektován. Nechci tady polemizovat o tom, že právo na zdraví je „směroplatnější“ než právo na to zakouřit si a uvolnit stres a napětí nebo si prostě vychutnat mírnou dávku jedu. To fakt nemám zapotřebí.
A pokud chce někdo argumentovat, že protikuřácký zákon přivede na mizinu provozovatele malých restaurací, barů a venkovských hospůdek, protože k návštěvě těchto míst prostě neodmyslitelně patří: popovídat si s přáteli, popít a zahulit si, tak mu budu s radostí oponovat, že kecá. Zmíněná zařízení (pokud nemají jiné ekonomické problémy) to nejspíše přežijí stejně tak jako jejich návštěvníci – kuřáci. Když se chce, jde všechno, záleží jen na vzájemné domluvě – důkazem toho jsou jiné státy, kde už tento zákon dávno mají a nehroutí se z toho a údajně (ptala jsem se pár Britů, jak to vidí) krachují jen ty hospody či bary, které prostě neobstály v konkurenci.
Vážně bych z toho nedělala drama, že kouření je ohrožená aktivita, která zajde na úbytě. No a co, tak už prostě v báru nebude houstnout dým, náruživí kuřáci si občas odběhnou ven na čerstvý vzduch, lidi v lokálu si budou moct tak jako tak popít, zanadávat na politiku, mrknout se na fotbal a popovídat si – a ještě na sebe uvidí a doma nebudou muset čelit narážkám: „táhne to z tebe jak z putyky“, i když si třeba ten den dali jen dvě malý.
Sečteno podtrženo, myslíte, že to nezvládneme?
Pavla Kolářová
Moje (ne)jizerská padesátka...
Dostala jsem medaili. Pamětní. Ale ne za zásluhy. Alespoň pokud mi paměť slouží, na běžkách jsem uběhla (možná) padesátku asi tak za celý svůj dosavadní život. Já, která se zadýchávám po dvou či třech kilometrech ploužení se...
Pavla Kolářová
Třistašedesátpět (ne)předsevzetí...
Hele, tak jo, jestli se chcete každý nový rok týrat nějakými předsevzetími, tak je to váš problém. Já to mám trochu jinak. Žádná předsevzetí mi nesmí vstoupit přes práh domu, jinak s nimi zatočím. Proč se sebemrskat za něco, co...
Pavla Kolářová
Nechtějte být dokonalí...
Včera ráno jsem pozdravila našeho souseda: "Dobrý večer". Byla ještě tma, tak to se snadno splete, že jo. Co byste chtěli, když jde člověk naposledy v tomto kalendářním roce do práce s vidinou, že ho čeká aspoň pár dní volna, ale
Pavla Kolářová
O černým andělovi, co mluvil sprostě, a Mikuláši s tetováním
Páni, to byla letos nadílka! Bolí mě celé tělo a výdělek nestál za mnoho, pravil umouněný čert. Ty, Mikuláši, nezbyly ti v košíku nějaké dobroty? Mám hlad jako vlk. Ty bys pořád jen jedl, namítl Mikuláš. Zde máš sušenky, poděl se
Pavla Kolářová
Na chvíli se zastavit...
Co znamenají v životě člověka dvě čárky? Záleží na okolnostech. Může jít o radostné očekávání zrození nového života nebo naopak předzvěst věcí nepříjemných: jak jsem na tom? Pozitivní nebo negativní? Co bude dál? Je to spolehlivý?
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
NATO by Rusy porazilo, Putin má jedinou naději, řekl polský ministr zahraničí
Rusko by se mělo bát Severoatlantické aliance, protože ho v případě střetu s ní čeká „nevyhnutelná...
Dvacet let dotací z EU. Přinesly zločiny, ale i vlaky, techniku a splavné řeky
Premium Lázně, které nevznikly a je z nich night club nebo zdvihací most, který se nikdy nezdvihl. Česko...
Rus má imperialistické myšlenky. Ukrajinou nekončí, říká velitel v Donbasu
Premium Doněcká oblast (od zpravodajů iDNES.cz) Vymlácená okna, ale i celé domy srovnané se zemí. Tak vypadá Doněck a celý průmyslový Donbas....
Zelenskyj odvolal šéfa kybernetické špionáže kvůli skandálu s bytem manželky
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odvolal šéfa kybernetického oddělení tajné služby SBU...
V Břeclavi na chlapce spadla branka, na následky zranění zemřel
V Břeclavi ve středu v podvečer po úrazu na hřišti zemřel dvanáctiletý chlapec. Policie okolnosti...
- Počet článků 333
- Celková karma 12,24
- Průměrná čtenost 873x