Kolik potu musíte vyplavit z těla, kolik promočených triček vyždímat, kolikrát nahodit spadlý řetěz, zalepit píchlou duši, pofoukat modřiny a rozbitá kolena, než pochopíte, že tohle přesně dává nějaký smysl? Pokud vám to však...
...nic neříká, taky nevadí. Způsobů, jak se přemisťovat z místa na místo, je nekonečně mnoho. Hlavní je nesedět jen doma na zadku, ale zvednout se a občas vyrazit na cesty. Pohyb je totiž základem vesmírného řádu... Znáte to, takové to kolotání vesmírných těles, hvězdné exploze, velké třesky, plesky a tak podobně...
No nic, raději se vrátím zpátky na zem.
Tak tedy, rok se s rokem sešel a já jsem opět nahodila na rám cyklistické brašny, nechala si dotáhnout šrouby a matice, seřídit brzdy a dofouknout duše, tak abych mohla brázdit po kopcích, cestách a necestách jižní Moravy. Tentokrát jsme s partou přátel vyrazili do okolí Kyjova, takže kromě hranic svých fyzických možností jsme střídavě překračovali i hranice Jihomoravského a Zlínského kraje.
Následující fotoreportáž je pořízená na mém mobilu, komentující plky jsou až na výjimky také mé vlastní.
Tím se obloukem vracím k jinému snímku pořízeném ve Velehradě:
"V životě je spousta hezkých věcí a spousta dobrých věcí, ale žádná není tak dobrá a tak důležitá jako láska..."
K té lásce samozřejmě počítám i přátelství, nadšení dělat věci s láskou nejen kvůli sobě ale i pro druhé. Prostě přeberte si to, jak chcete.
Ono jezdit do kopců, když praží slunce nebo leje jako z konve, není žádný med. Člověk má občas chuť odhodit kolo do škarpy a říká si: Na co já si tady ve svém věku hraju, to je pro mladší. Ale pak se oklepe, protože to je jen pár kopců a pár kapek (konví) deště, které nemohou převážit tu krásu kolem. Ale hlavně ten pocit, že jste zase s přáteli, kteří by možná také rádi hodili kolo do škarpy, ale to by se nemohli spolu znovu setkat a následně vzpomínat: Jo to bylo tam, jak jsem spadla z kola a natloukla si kolena (vypůjčila jsem si zážitek jiné spolucyklistky) nebo: vzpomínáte jak jsme... (doplňte si vlastní zážitky).
Je úplně jedno, jestli je vám -náct nebo něco přes sedmdesát. Pokud se nebojíte sednout na kolo a užívat si s radostí vše kolem sebe, pořiďte se nějaké to jednostopé vozidlo, helmu, pumpičku a pár dalších propriet a tradáááá....
Tak zas někdy příště. :))
